>5<

394 13 0
                                    

POHLED HERMIONY:
Asi týden po tom co jsme se spolu začali přátelit si mě Draco odchytil při východu z učebny a ptal se mě na takový ty klasický otázky jako:

Jak se máš?

Tak jsme si před učebnou chvíli povídali a pak se mě zeptal jestli se se mnou může projít kolem školy, na okraj lesa a tak. Samozřejmě že jsem souhlasila. Domluvili jsme se že na mě o půl čtvrtý počká před Nebelvírskou místností. Byla jsem pro, rozloučila jsem se s ním prozatím a šla jsem směrem k naší koleji.

Za rohem chodby mě ale zastavil Ron a ptal se:

R: to myslíš jako vážně?
H: Co myslíš?!?
R: možná to že se nám slečna Hermiona Grengerová z Nebelvíru začala kamarádit s milostivým princem ze Zmijozelské koleje s Dracem Malfoyem!?
H: nebuď naivní Rone! Vždyť ty ho vůbec neznáš!
R: ne to ty ho vůbec neznáš! Možná sis toho za ty čtyři roky nevšimla ale Malfoy je náš nepřítel a zrovna tobě nadával do mudlovskejch šmejdek.
H: já vím ale on už takový není!
R: podle mě tě chce využít aby se dostal blíž k Harrymu.
H: snad nežárlíš (začala jsem se smát)
R: proč bych měl žárlit na našeho úhlavního nepřítele?!?
H: ty žárlíš na Voldemorta? (Chtěla jsem si z něj dělat srandu)
R: jen se směj Grengerová, ale pak za mnou nechoď až tě Malfoy odkopne!
H: Proč jsi mi začal říkat příjmením? (Nechápavě jsem na něj zírala)
R: protože si myslím že už k nám nepatříš když jsi se spojila s naším nepřítelem. (Díval se na mě nešťastně)

Přišla jsem blíž k němu a políbila ho.

Nikdy Není Pozdě🖤Kde žijí příběhy. Začni objevovat