Nikdy Není Pozdě🖤

>7<

Což mi něco připomnělo! Draco! Ta procházka! Chtěla jsem Ronovi něco říct ale vyběhla jsem schody a vzala si pár věcí. Seběhla jsem schody zpět dolů a když se mě Ron ptal kam jdu nestihla jsem mu ve spěchu ani odpovědět.

POHLED RONA:
Po hodině jsem chtěl jít na náš pokoj ale cestou jsem viděl něco odpornýho. Viděl jsem jak se Hermiona baví s Malfoyem! Ale ani jeden z nich nevypadal naštvaně. Bavili se spolu jako kamarád s kamarádkou. To mě neuvěřitelně vyděsilo! Že by se Hermiona bavila s Malfoyem?!? Když skončili svůj rozhovor Hermiona šla směrem k naší koleji. Zastavil jsem ji a trochu rozrušeně jsem se jí zeptal:

R: to myslíš jako vážně?
H: Co myslíš?!?
R: možná to že se nám slečna Hermiona Grengerová z  Nebelvíru začala kamarádit s milostivým princem ze Zmijozelské koleje s Dracem Malfoyem!?
H: nebuď naivní Rone! Vždyť ty ho vůbec neznáš!
R: ne to ty ho vůbec neznáš! Možná sis toho za ty čtyři roky nevšimla ale Malfoy je náš nepřítel a zrovna tobě nadával do mudlovskejch šmejdek.
H: já vím ale on už takový není!
R: podle mě tě chce využít aby se dostal blíž k Harrymu.
H: snad nežárlíš (začala se smát)
R: proč bych měl žárlit na našeho úhlavního nepřítele?!?
H: ty žárlíš na Voldemorta?
R: jen se směj Grengerová, ale pak za mnou nechoď až tě Malfoy odkopne!
H: Proč jsi mi začal říkat příjmením? (Nechápavě na mě zírala)
R: protože si myslím že už k nám nepatříš když jsi se spojila s naším nepřítelem. (Díval jsem se na ni nešťastně)

Přiblížila se ke mě a políbila mě. Chtěl jsem jí polibky oplatit ale donutil jsem se odolat. Odtrhl jsem se od ní a zíral jsem jí do obličeje ale i na lidi okolo. Jak na nás zírali. Nechtěl jsem tam v tom tichu jen tak stát a tak jsem něco konečně řekl:

Ahuuuuj! Doufám že neva když tam jsou ty rozhovory jakoby dvakrát😄 díky❤❤