Víčka mi pomalu přikrývaly oči, usínala jsem, a Subaru navzdory tomu, že by měl býti ten rozumnější a odolnější na tom byl rovnako.
Netrvalo dlouho a oba dva jsme se propadli do světa splněných přání.
Do nosu mne udeřila příjemná citrónová vůně a já slastí přivřela oči, po tváři se mi rozlil blažený úsměv a já pořádně zhluboka dýchala, nemohouc se té překrásné vůně nabažit.
Teprve po té, co jsem si pořádně pročistila průdušky jsem se začala plně soustředit na své okolí, když jsem se tak kolem sebe rozhlédla, mému zraku se naskytl vskutku neobvyklý pohled. Místnost ve které jsem se nacházela byla plná zrcadel, takže když jsem se otočila, otočilo se semnou ještě několik dalších mých já.
Natáhla jsem ruce dopředu a jako řádný zombík jsem si to štrádovala dopředu k nejbližšímu zrcadlu.
Mé prsty se letmo dotkly skla a já jsem zastavila. Zašklebila jsem se na svůj odraz a ruce jsem dala nad hlavu parodujíc Laitův podivný taneček štěstí.
Všechny Lily v místnosti mé zvláštní počínání zkopírovali a já se uvolněně rozesmála, bylo více než komické pozorovat se v několika zrcadlech naráz mávající rukama nad hlavou a vlnící se do rytmu neexistující písničky.
Otočila jsem se dokola a vyplázla na jednu zrcadlovou Lilu jazyk. Následovalo poslání jedné z nás vzdušný polibek a chycení vzdušného polibku od jiné, pak jsem si vytvořila trychtýř u ucha a předstírala jsem, že slyším něco super, mega důležitého.
Nemohla jsem si pomoct a strašně nahlas jsem se rozesmála, v záchvatu smíchu jsem se prudce předklonila dopředu a plnou parou si to hlavou napálila do zrcadla až se na něm vytvořila malá prasklinka, no jó no, moje hlava se zkrátka rozhodla hrát si na Subarua.
Narovnala jsem se a mírně ustoupila dozadu, přičemž jsem narazila hlavou do zrcadlovýho stropu a zadkem do stěny naproti té kterou jsem předtím nakřápla hlavou.
Nepamatuji si, že by to tu bylo tak malé?
Skrčila jsem se a co nejvíce jsem se uskromnila, prostor okolo mne se stále zmenšoval, když jsem pod svými chodidly ucítila něco rychle se pohybujícího se. To něco se rychle smýklo a mně to podrazilo nohy.
Padala jsem a pak jsem na své noze ucítila bolestivé štípnutí. Konečně jsem se uráčila podívat dolů a... zaječela jsem přesně v ten okamžik, když jsem dopadla na klubko svíjejících se hadů, kteří se po mně okamžitě začali plazit.
Celý zbytek místnůstky se plnil nechutnými kousajícími hady, vřeštěla jsem a volala jsem o pomoc, dokud mi hadi nezačali lézt i do úst...
A pak nic, pouze bolest a tma...
Když jsou ty Vánoce....
ČTEŠ
Přišla jen tak //POZASTAVENO//
FanfictionYui už bratry Sakamaki začínala rozčilovat, to její věčný fňukání a stěžování si se už prostě nedalo vydržet. Jejich otci se sice řešení na které přišli příliš nelíbilo, ale nakonec souhlasil a zbavili Yui života. Stala se z ní další Kanatova figurí...