#7

4.2K 159 17
                                    

Kath's view

Dny ubíhaly rychleji, než bych chtěla.
Na chodbách se nacházeli zkamenělí studenti. Vypadalo to, že Harry ví, proč se tak děje, ale nechtěl mi to říct. Naléhala jsem na něj, ale bylo mi to houby platné. Tak jsem chodila na hodiny toho Zlatoblba a ostatních profesorů v obavách velkých jako kyvadlo ve vstupní hale.
S Dracem jsem se nedávno pohádala, kvůli tomu ,že jsem se dověděla o svém původu.
Jsem dcera Toma Raddla. Bohužel je to tak. Neřekla jsem to Dracovi a on to zjistil. Pohádil jsme se a teď spolu nemluvíme.
S Am jsme se udobřili a ona uznala, že Loghart je podvodník.
Když zkameněla Hermiona, myslela jsem, že se zblázním. Chudák.

Harry s Ronem se potom vydali do Tajemné komnaty. Konečně jsem z nich něco dostala. Prý musí zabít jakéhosi Baziliška.

Když se vrátili Bazilišek byl mrtvý a Zlatoblb si nic nepamatoval.

,,Tak to je hustý. Ty jsi vážně zabil přerostlího hada?" Zeptala se Am Harryho, když jsme seděli ve vlaku. Harry přikývl. Ron seděl vedle Harryho a nevypadal moc nadšeně, když jsme tu seděli my dvě.

Potom co jsme vystoupili na nádraží v Londýně, jsem s Harrym přišla k mámě a jeli jsme domů.
Celé prázdniny jsme trávili na výletech na koštěti.

1.září jsme se jako by nic vrátili do Bradavic.
Teda jako by nic úplně ne, protože z Azkabanu uprchl Sirius Black. 

Jednoho z prvních školních dnů, jsem šla na trénink famfrpálového týmu. Potom co jsem se osvědčila minulí rok, tak jsem hrála už pravidelně každý zápas. Převlékla jsem se do sportovní uniformy, vzala jsem do ruky koště a vyšla na hřiště.
Stála jsem uprostřed a koukala na zbytek týmu.
,,Co je Evansová zapoměla jsi létat?" Uslyšela jsem ten hlas, který mi tolik chyběl.
,,Ne Draco, ale jsem unavená a potřebuju se trochu vzpamatovat než nasednu na koště" řekla jsem a přehodila nohu přes koště v mé pravé ruce. Vznesla jsem se do vzduchu. Prolétla jsem těsně kolem Draca a ten málem spadl na zem.
,,Co děláš ty hloupá holko?" Křikl na mě a já se zasmála.
,,Že bych létala?" smála jsem se tam na celé kolo.
Trénovali jsme asi do půl sedmé a potom jsme byli propuštěni na večeři.

Přiřítila jsem se do Velké síně celá rozjařená a plácla jsem sebou ke stolu. Na cínový talíř, jsem si nandala plno jídla a začala se jím cpát.
Am se na mě udiveně podívala
,,Co se tak cpeš?" Zasmála se.
,,Copak nemůžu? Mám hlad" obhajovala jsem svoje počínání.
,,Já jen, jsem tě nikdy neviděla s takovou chutí k jídlu" zasmála se a dál se věnovala svému talíři.
Rychle jsem vše snědla a vyběhla ven z Velké síně. To bych ale nesměla vrazit do toho blonďatého pitomce.
,,Kam koukáš, ty blbá?" Křikl na mě.
,,Promiň Draco, spěchám" řekla jsem a běžela jsem ven na školní pozemky. Létání na koštěti mi zvedlo náladu o 80% a já pak celá rozjařená běhala a skákala po louce.
Nějak jsem si nehlídala čas a vracela jsem se do pokoje až po večerce.
Šla jsem sice tiše, ale přesto jsem byla nachytaná Snapem.
,,Slečno Evansová, budete mít školní trest, jestli vás ještě jednou nachytám po večerce mimo kolej" řekl tím svým typickým hlasem.
,,Už se to nestane pane profesore" špitla jsem a vydala se konečně spát.
,,Dědek jeden plesnivej, takhle děsit studenty" řekla jsem si pro sebe, když jsem se dostala dostatečně daleko, aby mě nemohl slyšet.
Došla jsem do pokoje a zalezla si do postele. Ani jsem neřešila co mám na sobě. Měla jsem ještě pořád oblečení z tréninku. Bylo sice trochu zašpiněné, ale to mi bylo vcelku jedno.
Po pár minutách jsem se odporoučela do říše snů.

Draco's view

,,Kam koukáš, ty blbá?" Křikl jsem na mě až moc známou brunetku.
,,Promiň Draco, spěchám" řekla a odběhla pryč. Pokroutil jsem nad tím hlavou. V poslední době jsme se nebavili. Neřekla mi jednu podstatnou věc.

Flash back

Šel jsem rázným krokem k mé hnědovlasé kamarádce.
,,Proč jsi mi to neřekla?" Zeptal jsem se hnusně.
,,Co jsem ti neřekla Draco?" Zeptala se nachápavě.
,,Však ty to moc dobře víš! Vím, že jsi jeho dcera!"  Vybuchl jsem.
,,Pššt.... chtěla jsem ti to říct Draco, vážně" tvářila se zkroušeně.
,,Tak chtěla jo a kdy jsi mi to jako chtěla říct?" Soptil jsem.
,,Dneska večer jsem ti to chtěla říct a jak jsi to vlastně zjistil?" zeptala se zoufale.
,,Otec mi to řekl a řekl, že se tvůj otec může vrátit" snažil jsem se uklidnit.
,,Promiň" sklopila zrak k zemi.
,,Ty mi něco neřekneš a pak řekneš jen promiň? Víš co já jdu" řekl jsem a otočil se k odchodu.
,,Nemluvím s tebou abys věděl!" křikla na mě. Otočil jsem se a viděl jak se jí z očí řinou slzy.
,,Já s tebou taky ne!" Křikl jsem nazpět a tentokrát opravdu odešel.

End flash back

Sedl jsem si ke stolu a vzal si něco k jídlu. Přemýšlel jsem nad tím jak jsem byl k ní hnusný. Vážně si teď říkám, že jsem byl na někoho hnusný? Ano Draco, vždyť ty ji máš rád. Ne! To neni možný jsem Malfoy. Nemůžu být přece takový. Ale máš i svou světlou stránku. Vypadáš zlý a namyšlený, ale skrytě v duši jsi hodný. Nejsem! A už o tom nechci slyšet. Zbabělče! To ty jsi zbabělec já ne.
Hádal jsem se se svým podvědomím. Nesnáším, když mi někdo nutí pravdu.
,,Jsi v pohodě Draco?" Zeptal se Blaise.
,,Jo, nestarej se Zabiny" povíšeně jsem si odfrkl.
,,Tak promiň no" řekl, s rukama v obraném gestu. Protočil jsem oči a zvedl se.
Odešel jsem do pokoje kde jsem si sedl k oknu.
Koukal jsem na pozemky a najednou jsem uviděl postavu pobíhající po trávě. Zaměřil jsem se pořádně na ni a zjistil, že je to Kath.
,,To se nemůžu hnout aby tam nebyla ona?" Zaúpěl jsem.
,,Ty ses nám zamiloval Draco" zasmál se Blaise, který právě vešel do pokoje.
,,Nezamiloval, jen všude vidím Evansovou. Tak si to laskavě pamatuj!" Sykl jsem. Blaise už radši nic nenamítal a odešel do koupelny.
Já jsem se byl umýt už před večeří a tak jsem se převlékl do "oblečení" na spaní a zalezl jsem do postele.
Nemohl jsem usnout, myslel jsem na ni. Jak je hezká, když se směje a jak je mi s ní dobře.
Blaise přišel asi v půl deváté.
Stále jsem nemohl usnout.
Zvedl jsem se a oblékl si něco na sebe. Vzal jsem do ruky hůlku a vytratil se z pokoje.
,,Lumos" šeptl jsem. Na konci mé hůlky, se objevilo málé světlo. Šel jsem hradem. Zaslechl jsem hlasy a schoval se do výklenku.
,,Slečno Evansová, budete mít školní trest, jestli vás ještě jednou nachytám po večerce mimo kolej" řekl jeden hlas. Byl to Snape.
,,Už se to nestane pane profesore" špitla Kath. Šla dál, prošla dokonce kolem mě. Ještě jsem zaslechl jak nadává na Snapea.
Když zmizela, dál jsem se procházel. Potom jsem se vrátil do pokoje a zalezl do postele. Už bylo kolem tři čtvrtě na dvanáct.
Čučel jsem do stropu a pořád nemohl usnou.
Nakonec se mi to podařilo asi ve dvě ráno.
-------------------------------------------

1173 slov

Always With You (FF HP)Kde žijí příběhy. Začni objevovat