Always With You (FF HP)

#19

Draco's view

Bylo krásné letní ráno, ale já byl smutný. Po tom co se stalo v Bradavicích, jsme měli nového spolubydlícího. Ano, na nastěhoval se k nám vy-víte-kdo. Rodiče teď chtějí abych se stal smrtijedem. Ale já nechci! Nechci, už kvůli Kath. Moc jí miluju a bojím se, že bych ji mohl ztratit. Praštil jsem pěstí do zdi. Byl jsem sám ve svém pokoji, ale měl jsem strach. Měl jsem takový strach, jako nikdy předtím. Dříve jsem býval chlapcem, jenž byl arogantní a nesnášel všechny okolo. Jen ona mě změnila. ,,Kath" zašeptal jsem. Z rohu místnosti jsem sebral koště a spolu s ním se vydal ven. Létání je uklidňující. Zapomněl jsem na všechny starosti, ale přesto se mi jedno vybavila. Jak vy-víte-kdo zavraždil svou dceru a mou princeznu. Řítil jsem se přímo do stromu. S úlekem jsem vykřikl a dál nastala jen tma.

Kath's view

,,Siriusi!!!" Dál mě ignoroval. ,,Siriusi Orione Blacku!!!!! Můžeš mi vysvětlit kam máme podle tebe jít?" Vyjekla jsem. ,,Půjdete k těm mudlům, jak že se jmenují Harry? ..... Ehm.... Jo Dursleyovi" řekl rozhodnutě. ,,Tak na to zapomeň Siriusi!" Vyjekli jsme všichni tři najednou.

Flashback

Šla jsem za zdrojem hluku. Vtrhla jsem do místnosti, kde se choulil velký černý pes. ,,U Merlinových vousů! Siriusi co tu děláš?" Vyjekla jsem překvapeně. Pes se za vteřinu proměnil v muže s kudrnatými vlasy. ,,Musím vás odsud dostat!" Řekl a mě to jako odpověď stačilo.

End flashback

,,Ty jsi se dočista zbláznil Siriusi?" Zeptal se naštvaně Harry. ,,Ne nezbláznil Harry" odvětil stroze a tahnul nás ven z domu. ,,Jak se tam chceš vlastně dostat?" Zeptala jsem se. ,,Přemístíme se do Harryho ložnice" zamumlal. Nastavil ruku, abychom se mohli chytit a tak jsme tak učinili. Sirius mávl hůlkou a my se s hlasitým prásknutím přemístili. Objevili jsem se v Zobí ulici, v Harryho ložnici. Harry otevřel dveře a sešel potichu dolu. Sirius mu byl v patách. Já a Merry jsme se pomalu vydaly za nimi. ,,Co tady děláš?" Ozval se zděšený hlas tetičky Petunie. ,,Klid paninko, Harry, Merry a Kath tu jen zůstanou bydlet. Jídlo pro ně není třeba" řekl klidně Sirius. ,,Jak se opovažujete sem přijít vy.... vy" rozdurdil se strýček Vernon. ,,Black, Sirius Black" zamračil se Harryho kmotr. ,,Dobrá, dobrá" zamračil se otylí strýc Vernon. ,,Bydlí ale v tom jednom pokoji" přidala se vychrtlá teta Petunie. Sirius nás všechny odvedl zpět do pokoje. ,,A co budeme jíst?" Zeptal se Merry na otázku, jež jsme se s Harrym chystali vyslovit také. ,,Když zavoláte skřítka Temmiho, tak ho můžete požádat o jídlo, nebo o cokoliv co budete chtít" usmál se přívětivě Sirius a s pozdravem se přemístil. Zakroutila jsem nad tím hlavou. ,,Stejně to nechápu" přiznala jsem. ,,Kašli na to, teď zažijeme peklo" mávl rukou Harry a lehl si na proleželou postel. "Nemyslím, že si na nás něco dovolí. Přece tu byl Sirius" namítla Merry. ,,Ty je ale neznáš ségra" zamračil se na ni. Mezi tím co probíhala sourozenecká hádka, já si prohlédla celý pokoj. ,,Hele, já se asi půjdu projít..." řekla jsem. ,,... sama!" Zdůraznila jsem, když se nadechovali k odpovědi. ,,Dobře" rezignoval Harry a pohlédl z okna na Zobí ulici. Vyšla jsem ven z pokoje a sešla po schodech. Jeden z nich mírně zavrzal a tak jsem si pospíšila a zmizela vchodovými dveřmi. Zhluboka jsem se nadechla, ale místo čerstvého vzduchu jsem ucítila štiplavo v krku, což vyvolalo záchvat kašle. Pomalu jsem se rozešla časem sešlou ulicí a prohlížela si všechny domy. Chyběl mi Draco a já netušila, co bez něj budu dělat. ,,Hej ty, koukej kam koukáš!" Zaječel na mě hnědovlasý kluk, do kterého jsem nedopatřením vrazila. ,,Omlouvám se" řekla jsem jednoduše a chtěla odejít, ale zastavila mě ruka na mém předloktí. ,,Počkej krásko, neřekla jsi mi svoje jméno" usmál se šibalsky. ,,Co je ti po tom, jaké mám jméno?" Zamračila jsem se. ,,Ale no tak, já jsem Jack" flirtovně na mě mrkl. Nechutí jsem se otřásla a nakrčila nos. ,,No a já jsem Amanda, ale do toho ti nic není" řekla jsem otráveně, svou lež. ,,Tak se podívejme kočička má drápky" zasmál se slizce. ,, Vodprejskni, nebo na tebe pošlu leprikóna" pohrozila jsem mu. ,,Bájnou bytost na mě nepošleš" ušklíbl se. ,,Jaj, já zapoměla. Nic jsi neslyšel mudlo" vytrhla jsem se mu a odhopkala pryč.

,,Děláš si srandu? Ty jsi někomu řekla, že na něho pošleš leprikóna a pak ho nazvala mudlou? Merline, ty to vidíš" vzpínal ruce ke stropu, můj černovlasý bratránek. ,,A vadí to hodně? Vždyť mu nikdo neuvěří" namítla černovláska. Brejlounek se na ni otočil a věnoval jí nevraživý pohled. ,,Zamyslela jsi se nad tím, co jsi mohla způsobit?" Zeptal se roztržitě. ,,Vždyť se toho tolik nestalo" namítla jsem. ,,Že ne? Mohla jsi prozradit celou kouzelnickou společnost!" Vyjel na mě. ,,Pardon" sklopila jsem hlavu a sedla si na proleželou postel.
-------------------------------------------

796 slov