✔️Pretty Girl vs Universe[DOKONČENO]

❤️27.kapitola

Vím,že je pozdě a měla bych spát,ale potřebuju jeho náruč a ne není to klišé... potřebuji utišit a kdo jiný než on by mi mohl pomoct.

Slyšela jsem cvrnkání kamínků do oken a tak ho otevřela a shlédka k lesní pěšině.

"Ahoj zlato můžu nahoru?"
"Pojď,ale potichu ať nevzbudíš babičku a dědu!"
"Neboj! Jsem jako myška."
"To se uvidí."
Vyskočil na strom a pak opatrně lezl nahoru a překročil na střechu. Mířil k mému oknu kde už jsem na něj čekala.

"Pojď ke mně!"
"Elliote... zdál se mi s-sen.."
"Šššt uklidni se a pak mi to vše řekneš!"

"Tak co je ti líp?"řekl mi při stálém vískání v mých vlasech
"Ležím s tebou v posteli schoulená do tvé náruče! Jak mi má být?"
"Víc než skvěle!"
Rýpla jsem do něj loktem,aby si o sobě tolik nemyslel.

"Tak,co se ti zdálo?"
"O tátovi a bouračce... je to moje noční můra už od doby,co jsem byla v nemocnic!"
"Je to hodně zlé?"
"Při tomhle snu si připomenu ten den kdy jsem stratila všechno,co jsem měla v životě ráda... je to sen,který mi nedal spát dlouho po té,co jsem byla v nemocnici...." stékaly mi slzy po tváři a Elliot mi je prstem utíral a hladil po líčku... 

"Spolu to zvládneme. Já vím,že si to měla těžké a chápu jaké to pro tebe musí i po tak dlouhé době vyvolávat nehezké vzpomínky!"
"Miluju tě..."
"Co si to řekla?"
"Noo ehhh... že tě miluju neslyšel jsi?"
"Já to chtěl jen slyšet znov... Taky tě miluju"
Políbil mě do vlasů a já se cítila zase krásně,protože s ním to ani jinak nejde.  Miluju ho každou minutou víc a víc. Nejraději bych byla jen s ním a všechny mé problémy vypustila...

"Zůstaneš přes noc Elliote?"

"Klidně,ale brzy ráno se musím vypařit,aby si tvoji prarodiče nemysleli nic zlého a ti moji zase nevyhlásili pátrání!"

"S tím souhlasím!"
"Dobrou noc Holly!"
"Dobrou.."
Políbila jsem ho a ještě naposledy zívla,protože na mně doláhala únava.

Schoulila jsem se opět do jeho náruče a v též poloze jsem i usnula...