💙25.kapitola❤️

78 12 14
                                    

Jdeme parkem a jen si užíváme letní krásu kolem... všude byly děti s rodiči,kteří s nimi byli zdřejmě na odpoledním pikniku a nebo majitelé psích mazlíčků se svými poklady!

"Až se příště půjdeme projít po parku vemu s sebou Maxe!"
"Jeee! To by bylo fájn!Max je hrozně,le hrozně cuteee!"
"Prosim? Tobě připadá můj pes víc cute než jsem já?"
"Hele to bych si nedovolila říct a navíc si to teď ty kdo se přirovnává k Maxovi a né já!"

...........

"Hele když budeme v kavárně tak se budeme chovat jakoby nic jo? Nejsme spolu.. teda aspoň před nima ne.."

"Ohhh... Noo dobře když myslíš,že to bude lepší když to budeme před nimi tajit.."

"Věř mi... to bude lepší. Skrátka nechci,aby kluci měli nějaké debilní připomínky to je vše..."

"Tak fajn."

Byla jsem na to připravená,ale i tak mě to celkem mrzelo... to budeme jako předstírat,že jsme jen kamarádi?
A ještě víc mě překvapilo to,že se nezmínil,že by jim to chtěl někdy v budoucnu říct....

******

"Pojď Holly jdeme si už sednout ke stolu ."
"Nepočkáme na ostatní?"
"Ne.. vždyť oni trefí."
"Tak to mi nedošlo Elliote.."
"Pojď a nekecej!"usmál se a já ho následovala dovnitř kavárny

Když všichni přišli sedli jsme si k největšímu stolu co tam byl a objednali si...

Pro změnu jsem si dala ke kávě meruňkový koláč s posipkou a Mia jablečný. Kluci si objednali džus. Teda s vyjímkou Lewise,ten jako už klasicky lískooříškovou kávu..

*
"Vsaď se Nicolasi,že dokážu z tamtý nový servírky dostat číslo!"
"Hele to nee! Vsaď se,že to budu já komu ho prve dá!"

"Kluci zase se sázíte... vám to prostě nestačí. Vzpomeňte si na Elliotovi osmnácté narozeniny a jak to pak dopadlo.."

"Mio to bylo něco jinýho!"
"Lewisi ještě je v tom podporuj fakt!"

Počkat počkat... telefoní číslo?

Elliote haloo? Já jsem tadyy!
Vím,že to má vypadat jakoby jsme spolu nebyli,ale nepřehání to?

"Tak co Nicolasi ty jdi první a pak se ukáže mistr!"
"To se ještě uvidí."

Nicolas se zvedl a mířil k pultu kde stála servírka a něco zapisovala do bločku...

Po chvilce došel zpět ke stolu,ale žádné číslo nenesl..

"Já to říkal. Ty na to nemáš vlohy kamaráde!"
"Tak se ukaž kasanovo!"
"Tak sleduj!"

Elliote!? Já ho zabiju..
V klidu Holly je to jen sázka.
Sázka,která tě dokáže pořádně vytočit,ale ty budeš klidná Hollyy!

Elliot pomalu šel k servírce.
Prve se na ni svůdnicky podíval a následně usmál a ukázal jí jeho zářivé perličky. Pak přichmuřil své kaštanové oči,aby vypadal víc sexy i když víc být nemůže..
Po chvilce si kní přisedl na barovou židličku a povídal si sní ještě pět minut minimálně...

Co si budem trnula mi krev v žilách a nevěděla jsem jak se mám udržet při zemi...

Konečně si stoupl ze židle a míří přímo k nám...

"Tady máš to číslo Nicki!"ušklebyl se na Nicolase a hodil papírek na stůl

"No pro tentokrát si vyhrál Elliote!"
"2466 Elliot a 2 pro Nicolase!!!"
"Hele nech toho joo?"usmál se na Elliota a upil si svého pomerančového džusu

Ještě chvíli jsme seděli v kavárně a pak se všichni tozloučili a šli domů.

******
"Co ti je princezno?"
"Princezno? Co tak najednou?"
"Co tě žere Holly" chytil mi ruku a zastavil mě,aby se mi díval přímo do očí

"Nic jen možná to,že si se víc zajímal o servírku z kavárny než o mě."
"Promiň,ale vždyť se říkalo,že jim nic neřekneme a navíc to byla jen sázka!"
"To jsme nemuseli,ale taky si mě nemusel celou dobu ignorovat.. A ano vím,že to byla jen sázka"

"Ahoj už musím jít domů a doprovodím se sama..."

  Otočila jsem se k němu zády a pomalu odcházela a i když jsem na něj byla naštvaná zmohla jsem se na úsměv,který byl z donucení.
Nechtěla jsem se naštvat,ale jak se k tomu stavěl tak s nadsázkou...nevydržela jsem to  

✔️Pretty Girl vs Universe[DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat