🔐35.kapitola-TAJEMSTVÍ-🔒

83 11 2
                                    

Holly

Z našeho rozhovoru jsem měla zvláštní pocit.. když jsem došla domů tak jsem nad ním pořád musela myslet..

Co mi chtěl říct? Nojo to on vlastně nemůže. My jsme spolu ani né měsíc a on už má předemnou tajemství! No to bylo rychlí tedaa!

Ale proč z toho dělá takové "haló" a navíc byl celej rozklepanej jakoby ho někdo sledoval nebo co!

Po celým dni jsem si zapla telefon a začali mi naskakovat upozornění za celej den se toho celkem hodně nakupí a nesnáším když mi to pak zaseká mobil a nemůžu se nikam dostat! To bych vraždila.

Messenger

Mia💓☕️:Hele byla jsem u Elliota a byl celej pošlej neříkal nebo nevolal ti o něčem?😕

-No byl zamnou v parku,ale musel se rychle vypařit.. Jo vzpomínám si na rohu ulice kousek od kavárny zastavilo černý volv a jakoby ho praštilo utíkal ode mě jako pomanutý😞

Mia💓☕️:Na tom něco bude Holl,ale já z něj nemohla nic vymáčknout a to si říkáme všechno a mám o něj celkem strach.. Ale ty byys..

-Já s ním odmítám mluvit takže mi nezkoušej psát,abych mu zavolala nebo tak něco jasný!? 😞Musím jít na oběd tak zatím pa❤️

Vypla jsem náš chat a jen tak přemýšlela jak to myslela..

Tak já se mám ještě starat o pana "nesmím ti to říc teď vážně ne" !!?
To určitě! Rozhodně za ním lozit nikam nebudu! Ale co když má nějaké potíže.. Nee to by Mii řekl.. a nebo ne?

"Holly pojď už jíst zchládne ti to!" Zakřičí na mě děda a já rychle sletím naše schody a usedám k ostatním na sobotní oběd v kterém se jen přehrabuju a hraju si s hráškem..

"Holly nechutná ti snad?" Vyruší mě z mého přemýšlení babička
"C-co? Ne babi je to dobrý!" Řeknu a raději se pustím do kuřete s rýží a dušenou zeleninou...

U Elliota

Když jsem došel z parku byla u nás Mia s Tobim,který si hrál nahoře s Niki.

"Nazdárek Elliote."
"Ahoj Mio!" Pozdravím ji,ale je mi divné,že nenapsala o její návštěvě
"Jaktože si nenapsala,že mě poctíš svou návštěvou?"
"No.. byla jsem s Holl v kavárně a když jsem šla na autobus volala mi mamka,že se mám stavit pro T0biho,protože si ráno vymrčel návštěvu Niki.."
"Aha..  Noo a jak se má Holly.."
"Má se.. No má se tak jak se má!" Zakřičí na mě a ve snaze pokračovat v našem hovoru ji zastavím..
"Prosímtě než začneš křičet pojď nahoru do mého pokoje!"

Nemohl jsem ji nechat,aby jsme se před mámou bavili o Holl a ona taky zrovna nevypadala,že by mi chtěla říct něco pěknýho a potěšit mě tím.

Přesunuli jsme se z obývacího pokoje ke mně a jen jsem zavřel dveře už to začalo...

"Můžeš mi vysvětlit co se sakra stalo ten večer a nezkoušej dělat blbýho,že o ničem nevíš!"

Tuhle otázku jsem překvapivě čekal,ale jak už jsem řekl nemůžu do toho tahat víc lidí než je nutné.

"Nemůžu ti nic říct Mio pochop i ty mě! Víš,že si říkame vše,ale tohle vážně nejde.. A jak jistě už víš neřekl jsem to ani Holly,protože to má svůj důvod!"

Stál jsem opřený o můj psací stůl a ona ležela na břichu s hlavou opřenou o polštář na posteli,kterou si už skoro pomalu přivlastňuje a já jí to nemám za zlé je jako moje ségra

"Já bych ti třeba pomohla!"
"Věř mi tohle nikdo jen tak nespravý a musím to nějak vyřešit! Sám!!"
Mírně jsem zvýšil hlas a ona se lekla.. není zvyklá když na ni křičím,ale tohle se nedá snést

"V klidu! Já jen.. nepřipadáte mi normální! Holly se trápí a ty očividně taky!"

Při těhle slovech mi běžel mráz po zádech..
Nachvíli se oba odmlčíme a jen se díváme jeden druhému do očí.. Odvrátím od ní svůj zrak a mé oči upřou pohled na zem...
"Nechci,aby se trápila Mio.. ty mě přeci znáš.."
"Já vím.."

Ooo!❤️❤️ Thanks 1k přečtení!ily💓💓

✔️Pretty Girl vs Universe[DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat