✔️Pretty Girl vs Universe[DOKONČENO]

41.kapitola/Setkání

Už jsem se mu ani nebránila.. šli jsme někam za garáže.. připadalo mi to jako sklep. Hodně divný sklep...Byl pod zemí.

Lezli jsme do něj po žebříku a když jsme slezli byla tam mříž

"Jimi odemči vedu tady další děcko!" Zabručí nechutně muž do vysílačky

Najednou se před náma otevřou velké kovové dveře!

"Pardon? Mně už bylo osmnáct takže dítě už nejsem!" Odseknu mu a snažím se nahodit lepší náladu,ale moc se to nepovedlo

"Moc si nevyskakuj parchante!Nemysli si,že ti to jen tak projde maličká!A tomu tvému kamarádíčkovi už vůbec ne.. heh ten už to trochu schytal!"  Pohrdavě se zasmál,ale stále si držel bezlítostný pohled a jeho oči mi naháněli hrůzu. Kdykoliv jsem se do nich podívala bylo v nich čisté zlo, žádné emoce a schopnost zabíjet se taky nevylučovala

"Co jste mu udělali!" Začnu na něj křičet i když mi tělem koluje strach

Najednou cítím štiplavou bolest. Dal mi  silnou facku a já zaúpěla, nejen kvůli silné facce,ale taky kvůli mému zápěstí v kterém jsem se zatočila a on mě i tak nepustil.

"Dělej! Už se tě chci zbavit a nestrácet s tebou víc času než bude třeba!"

Jak jako zbavit!? A jak to myslel,že už to Elliot schytal!?

Lásko snad si v pořádku...

Jdeme dlouhou a chladnou chodbou a slyším jen tlukot svého srdce,které mi asi vyskočí z hrudního koše!

Zastavíme se až před mohutnými dveřmi,které by se jen tak nedali ničím prorazit!

Muž silně tahal dveřmi.Díky jeho svalnaté postave,která se mi zdála až moc tak dveře za nějakou chvíli otevřel jednou rukou. Jedna jeho ruka jsou tři moje!

V tom jsem ho uviděla a zaskočilo mě jak vypadal..

Elliot se krčil v rohu.

"Tak padej!" Strčil do mě a já už byla v chladné místnosti spolu s Elliotem

Přišla jsem k němu blíž a uviděla jsem mu na očích,které byly zavřené,že je moc unavený a ani si nevšiml,že tady jsem

Bože! Byl celý domlácený,na sobě měl krev a šlo vidět,že se s ním mic nemazlili

Klekla jsem si k němu a pohladila po zohavené tváři a oddělala spadlé vlasy z jeho tvářeo

"Zlato! To jsem já Holly!" Stále ho hladím a utřu mu krev z rozbytého rtu

Otevřel pomalu oči

"Holly! Co-co tady děláš!?" Byl celý vyplašený a chtěl si stoupnout

"Ne lásko seď! Co ti to udělali..." hrábnu rukou do jeho vlásů a on mi ji chytí

"Co tady děláš!? Tady nesmíš být oni ti něco udělají!"

Rospustím své dlouhé vlasy a podívám se mu do jeho smutných očí

"O mě si strach nedělej! To já si ho dělám o tebe! Si v pořádku?" Přisednu si blíž k němu

"Jen mě párkrát zmlátili a zavřeli tady dokud se neuklidní situace.. no víš."

"Všechno už vím.. ty za nic nemůžeš.." propletu své prsty těmi jeho a druhou ruku položím na jeho tvář

"Můžu Holl.. já-já neměl jsem tě tam vůbec brát! Podívej kde jsem tě až dostal! Kdyby se ti něco stalo tak já.."

Nestihl to doříct,protože jsem ho rychle políbila. Prve byl zaražený,ale pak začal horlivě a chtivě spolupracovat. Přitáhl si mě pevně do náruče a já se na něj přisála jako pijavice..

Slzy mi tekly po tváři. Ale byly to slzy štěstí.

Když se ode mě odtrhl oba jsme se zrychleně nadechovali a vydechovali z nedostatku kyslíku.

"Neplač mi tady hvězdičko moje! Už jsem myslel,že tě neuvidím a nikdy se nebudu moct dotknout tvé jemné kůže a tobě naskočí husí kůže.. Miluju tě.."

Při jeho slovech jsem ho objala a byla v jeho náruči jako v nebi.

"Takže mi odpouštíš?" Obejme mě kolem pasu a přetočí,aby jsem byla zády na jeho hrudi.

"Tobě nemusím nic odpouštět to ty mně,protože jsem na tebe vyjela a nic nechtěla vysvětlit. Já vím,že to pro tebe taky nemohlo být lehké.."

Políbí mě do vlasů a naklonil se k mému uchu a mně při jeho dechu naskočila husí kůže a zrychlil se mi dech

"Miluju tě Holly Smithová!"

Pootočím se k němu a něžně ho políbím

"Taky tě miluju zlato!"

Najednou uslyšíme jak někdo tahá za mohutné dveře. Drhnutí dveří o zem bylo až nechutné'

Oba jsme si najednou stoupli a čekali co se bude dít

"Holl jdi za mě! A nedělej nic jen buď v klidu!"

"Co se děje Elliote!?"

Strčil mě za jeho záda a přikrčil se tak jak to dělá zvěř když se brání před nebezpečím. Co se tady děje!?