Zářící Ashley,
večer jsem držel v ruce fotky z polaroidu. Ty, co jsme udělali tu noc, kdy byli tvoji rodiče na svatbě tvé tety.
Jsou to dobré fotky, po fotografické stránce. Po stránce citové jsou perfektní.
Je na nich tvůj spací koutek s rozsvícenou lampičkou jako jediným zdrojem světla v pokoji.
Ležíš tam. Světlo dopadá na tvou holou kůži nohou a zad a snažíš se nesmát.
Pokaždé, když jsem se k tobě snažil přiblížit, hodila jsi po mně jeden ze svých polštářů. A že máš polštářů hodně.
Nakonec jsem prostě jen seděl na koberci a držel tě za konečky prstů ruky, kterou jsi ke mně z postele natáhla. Škoda, že jsem si nevyfotil i to. Ten hřejivý úsměv, co mi říkal, jak moc mě miluje, bych teď potřeboval.
Doufám, že ten milující úsměv se z tvé tváře neztratil ani když tam nejsem.
Felixoxo
(P.S.: Přestaň psát Jisungovi, zaprvé se do tebe asi zamiloval a zadruhé žárlím.)
ČTEŠ
♡ Love and Forever With You ♡
FanfictionMilá Ashley, pamatuješ si na to léto, kdy jsi byla v jednom kuse ponořená v knížkách? (...) Hlavní postavy v nich si psaly milostné dopisy, aby se aspoň na chvíli oprostily od reality a ty drahocenné chvilky strávily s tím, koho milují. (...)...
