*Twenty-nineth*

27 9 2
                                    

Část 3: Rty

   Tak jemné, jako polštářek. Tak rudé, jako sukně tanečnic na mých tvářích. Tak hřejivé, jako plápolající oheň v krbu tvých rodičů.

   To všechno na nich miluju.

   Ale nejvíc to, jak vždy chutnaly po něčem jiném.

   Jendou to byla limetka, potom jahoda, potom zas cola.

   To kvůli těm lízátkům, které sis každé ráno kupovala v krámku na rohu. Kdyby existovalo něco jako zákaznická kartička, ty bys ji dostala jako první.

   Nedokážeš jediný den strávit bez toho, aniž bys v puse neměla na začátek dne lízátko.

   Někdo kafe, ty lízátka.

   A mám tvé rty.

   Jako ranní kávavždy hodily do nového dne a donutily okolní svět začít vnímat.

   Sice se mi to moc nelíbilo, ale ony za to stály.

   A teď...

   žádné rty nebudí. Nebudí ty tvé. Žádné jiné nechci, jen tvé.

Felixoxo

P.S.: Nikdy jsem nepochopil, proč mají tvoji rodiče krb.

P.P.S.: To, že jsem ti zakázal psát Jisungovi neznamená, že máš začít psát Changbinovi.

♡ Love and Forever With You ♡ Kde žijí příběhy. Začni objevovat