*Thirty-fourth*

19 5 0
                                    

Provinilá Ashley,

   uvažoval jsem nad tím, jít na policii a všechno jim říct. Zachoval bych se tak správně, ale... bylo to opravdu to správné?

   Kdybych to udělal, bych pravděpodobně viděl jen u soudu. Z lavice svědka.

   Byl a stále jsem svědkem toho, co se tu noc stalo.

   Neměla jsi tam vůbec chodit. Emily mohla jít třeba s Georgií. Tys tam být nemusela.

   Ale tvé přátelství bylo očividně silnější než zdravý rozum, pokud jsi ho v tu chvíli měla.

   Celý den.

   Celý den jsem u sebe schovával a snažil se vrátit zpátky do reality. V jednu chvíli ses totiž klepala jako by zimou, v další ses kolébala dopředu dozadu a pak jen něco nesrozumitelně mumlala.

   Byla jsi naprosto v šoku.

   Jak se nám vlastně podařilo na to do pár měsíců zapomenout?

   Co bylo tak důležité, že jsme tuhle událost šoupli do pozadí?

   A hlavně...

   Jak jsme mohli celou tu dobu potom dělat, že se nic nestalo?

Felixoxo

P.S.: V šuplíku mám vedle bible prášky na spaní. Zkus, jestli ti to pomůže.

♡ Love and Forever With You ♡ Kde žijí příběhy. Začni objevovat