heaven || j.jk. k.th.

KAPITOLA 9.

„Na tomhle. " Řekl a znovu spojil naše rty.

Přitáhl si mě za bok víc k sobě. Mezi námi nebyl ani milimetr místa. Venku bylo chladno, ale já právě hořel. Touhou.

Jazykem zatlačit na mé zoubky. Pochopil jsem a svá ústa pootevřel. Využil chvíle a začal svým jazykem prozkoumávat každý milimetr mých úst. O boj o nadvládu jsem se ani nesnažil. Věděl jsem, že nemám šanci.

Dle všeho byl zkušenější než já. Z nenadání se odtáhl. „Jungkookie." vydechl. „Ano?" zeptal jsem se sladce a šťastně se usmál. Protože to bylo přesně to co jsem právě cítil. Štěstí.

„Už je pozdě a zima. Půjdeme domů." chytil mě za ruku a rozešel se. Mlčky jsme procházeli parkem. Stále jsem vstřebával co se právě stalo. Vždyť on mě právě políbil?! Chystal to celý večer?

Miluje mě vůbec? A co já, miluji ho? Myslím, že po tomhle všem jsem ještě zmatenější než předtím. Potřebuju si s někým promluvit. Rozpojil jsem tedy naše ruce a vytáhl telefon.

Já: Za chvíli budeme doma. Půjdeš ven před barák až ti napíšu?

Odepsal skoro okamžitě.

Jimin: Fajn, o co jde?

Já:  Řeknu až potom.

Nečekal jsem na odpověď a mobil zandal zpátky do kapsy. „Děje se něco?" optal se Tae zvědavě. „Ne, vše je víc než v pořádku." odpověděl jsem hned. Zkoumavě si mě prohlédl, ale dál to neřešil. Za což jsem mu vděčný.

----
Vzal jsem do ruky klíče a odemkl dům. Oba jsme vešli dovnitř, ale já se nesvlékl. „Psal mi Jimin, že se mnou potřebuje něco probrat, takže budu ještě chvíli venku. Hned jsem zpátky." usmál jsem se.

Chytil mě za ruku a přitáhl si mě k sobě. „Dávej na sebe pozor." řekl a vlepil mi malý polibek na rty. Mé tváře nabraly lehce nachovou barvu. Přikývl jsem a vyšel na ulici.

Já: Jsem venku před domem.

Oznámil jsem Jiminovi svou polohu. Neodepsal. Za pár minut se otevřeli dveře jeho domu, ve kterých se objevil Jimin. „Tak co je?" zeptal se, když ke mě přistoupil.

„Byli jsme na tý večeři." začal jsem. „No? Jaký to bylo?" vyzvídal s úsměvem blondýn. „Bylo to super! Byli jsme v nóbl restauraci, dali si stejk a Tae objednal víno." rozplýval jsem se.

„Takže romantika. A dál?" ptal se jako malá školačka své kamarádky. „Pak jsme se šli projít do parku. Došli jsme k nějakýmu jezírku a pak..." neodpověděl jsem. „Nekecej! On ti dal pusu ?!" vypískl Jimin.

Přikývl jsem a sklopil hlavu. Hrozně jsem se styděl. „Jednu?" zeptal se nadšeně. „Tři." zasmál jsem se už míň nervózně. „Dvakrát jsme se líbali v parku a teď když jsem odcházel tak mi dal pusu." usmál jsem se zasněně.

„Jungkooku." řekl když mě objal. „No?" řekl jsem na náznak ze ho vnímám, ale mé myšlenky stejně směřovali k němu.

„Ty ho miluješ viď?" odtáhl se a podíval se mi do očí. Zarazil jsem se. „J-já nevím..." poškrabal jsem se nervózně na zátylku.

„Vidím to na tobě." usmál se zářivě. „Myslíš? Že ho miluju?" znejistěl jsem. „To máš vědět ty!" praštil mě přátelsky do ramene a zasmál se. Nejsem si úplně jistý, ale vím, že k němu určitě něco cítím.

„Já nevím.. nejspíš jo." odpověděl jsem. „Co jsi cítil, když tě políbil?" zeptal se Jimin. Co to je sakra za těžký otázky? „No... bylo to divný, krásný a nový. Nikdy jsem takový pocit nezažil." řekl jsem popravdě.

„Tak je to jasný." usmál se a šťouchl do mé tváře. „Jak můžeš vědět tak jasně, že ho miluju, když to ani já sám nevím." nechápal jsem. „Jungkooku já už to zažil. S Yoongim. Přesně ten pocit, který si popsal." řekl rozhodně.

„Asi máš pravdu." usmál jsem se na něj. „Musíš mu to říct." trval Jimin na tom co řekl. „Cože musím?! Neee tak to fakt ne jako." panykařil jsem.

„Ale joo, teď hezky půjdeš za Taem a řekneš mu, co k němu cítíš." začal mě tlačit je dveřím od mého domu. Zaklepal na dveře a odešel. Nechal mě tam samotného.

Jak mi to mohl udělat. „Kookie, pojď dovnitř. Musíš být zmrzlý." řekl pohotově Tae když otevřel dveře. Beze slova jsem vešel dovnitř, vyzul si boty a svlékl se. „Tak co Jimin chtěl?" vyzvídal a zezadu mě obejmul když jsem přešel do obýváku.

„To není důležitý. Musíme si promluvit." řekl jsem vážně. Pustil mě a sedl si na sedačku. Já vedle něj. „Je to kvůli tý puse ? Zlobíš se? Já věděl, že to nemám dělat." začal Tae hysterčit a plácat páté přes deváté.

„O to právě jde. Vůbec mi to nevadilo. Naopak.. myslím, že jsem se do tebe zamiloval Tae." řekl jsem pravdu a podíval se mu do očí. Překvapeně na mě hleděl. „Miluješ mě taky?" optal jsem se s nadějí v hlase.

Místo odpovědi jsem pocítil jeho rty na mých. Do polibku jsem se usmál a přišoupl se víc k němu aby měl lepší přístup. Sedl jsem si na něj obkročmo a svoje ruce spojil za jeho krkem.

Chytil mě za boky a hladil mě nahoru přes žebra a zase zpět dolů k bokům. Rozpojil jsem naše rty. „Beru to jako ano." usmál jsem se. Přikývl.

„Taky tě miluju Jungkookie."

++++++
Kluci už se rozhoupali. Další snad brzy.
   Vaše ~Usagichan~