KAPITOLA 4.

414 39 10
                                    

Značnou chvíli jsme se objímali, když v tom nás přerušil Jiminův hlas. ,,Kluci?" zakřičel ze zdola. Tae mě pustil a vydal se dolů. Já mu byl hned v patách.

,,Co se děje?" zeptal jsem se ještě ze schodů. ,,Nic jen už půjdu. Volal jsem Yooongimu a je doma tak kdyby jste chtěli ještě dneska přijít, můžete." usmál se a už se měl k odchodu.

Seskákal jsem poslední tři schody a doběhl k němu. Na rozloučenou jsem ho objal a do ucha mu pošeptal : ,,Díky." pochopil a jen přikývl. Ještě zamával Taemu a odešel.

Zůstal jsem ještě stát v otevřených dveřích a sledoval jak jde na protější ulici. Tae se mezitím svalil na gauč. ,,Co budeme dělat?" zeptal se.

Něco mě napadlo. Přešel jsem k němu a doslova na něj skočil. ,,Chtěl bych se projít." řekl jsem a ruce si opřel o lokty a následně zapřel hlavu do dlaní. Ležel jsem na něm břichem takže mě začal hladit po zádech.

,,To se ale nesmíš válet." zasmál se. ,,Nesměj se mi." praštil jsem ho do ramene hned potom co jsem se zvedl. Posadil jsem se vedle něj a hlavu opřel o jeho rameno. ,,Nechtěl jsi jít ven?" připomněl mi se smíchem.

,,Ještě chvíli." užíval jsem si chvíli klidu, kdy nás nikdo neruší a mohu být jen s ním. Po nějaké době jsem se postavil. ,,Tak jdeme?" rozzářili se mi oči.

Konečně mám možnost si to tu celé prohlédnout. Přešel jsem mě dveřím a otevřel. Počkal jsem až se Taehyung uráčí také přijít a mohl jsem vyrazit ven. ,,Tak kam půjdeme?" zeptal se zvědavě Tae.

,,Poletíme." opravil jsem ho. Jen se na mě zařazeně podíval. Já jsem na nic a nečekal a roztáhl svá bílá křídla. Pohled ně mě stále uchvacoval.

,,Kookie já nevím. Co když na mě ostatní budou divně koukat." sklonil zrak k zemi. Přešel jsem k němu. ,,Tak ať. Ať koukají na tvá úžasná křídla a zelenají závistí. Taehyungu nemusíš se stydět. Nech minulost plavat a žij nový život. Se mnou." Hned po tom co jsem dopověděl svůj menší proslov jsem ho objal.

Objetí mi opětoval a odpověděl : ,,Tak dobře." Byl jsem rád, že nakonec souhlasil. Ještě v objetí roztáhl svá černá křídla. Neodolal jsem a pohladil je. Uslyšel jsem, jak se uchechtl.

,,Můžem?" zeptal jsem se, když jsem se odtáhl. Tae nejistě přikývl. Chytil jsem ho za ruku, abych mu dodal trochu jistoty. Své bušící srdce jsem ignoroval. Dělalo to pokaždé, když jsem byl v jeho přítomnosti.

Myslím, že ho mám opravdu hodně rád. Ale jak jsem říkal už předtím. Nebudu mu nic říkat. Z mého přemýšlení mě vytrhl zvuk máchnutí křídel a následný chlad na mé ruce.

Podíval jsem se nad sebe a uviděl tu nádheru. Taeho s blaženým výrazem a zavřenýma očima, jak si užívá přesně ten pocit, který jsem za pár vteřin okusil také.

Bylo to nepopsatelné. Takovou volnost jsem ještě necítil. Příjemně studený vánek mě lochtal po obličeji a projížděl mými vlasy. Trochu víc jsem zabral v rozmachu a tím přidal na rychlosti.

,,To je paráda!!" zařval jsem do prostoru a otočil se o 360°. ,,To je." objevil se vedle mě Taehyung. Chytil jsem ho za ruku a doletěl na vrcholek nějaké hory, která se před námi ve své plné kráse objevila.

Beze slova jsem přistál a hleděl na dokonalost výhledu, vyskytující se přede mnou. Bylo tu několik dalších hor. Nebyly vidět celé, jen jejich vrcholky. Zbytek byl zahalen nadýchanými mraky v lehce narůžovělé barvě, kterou získaly díky západajícímu slunci.

Lehce jsem se otřásl zimou. Byli jsme hodně vysoko a bylo tu chladněji než dole. To se také dalo poznat na zasněžených horách. ,,Nikdy jsem neviděl nic krásnějšího." žasl jsem.

,,Ani já." souhlasil Tae, držíc stále mou ruku, kterou následně více stiskl. ,,Kookie?" zeptal se najednou a přerušil tím ticho, které po vyřčení jeho odpovědi následovalo.

Otočil jsem se k němu a čekal co řekne.  ,,Nešel by jsi se mnou zítra na večeři?" sladce se usmál hned, po tom co se zeptal. Nevěřil jsem svým uším.

,,To má být jako rande?" své zaskočení jsem se nesnažil skrývat. ,,Dá se to tak vyložit." usmál se nejistě. ,,Půjdu moc rád."

++++++
Omlouvám se za neaktivitu, ale neměla jsem náladu na psaní. Jsem ale zase zpět a snad už budou díly vycházet častěji.

Začíná se nám tu mezi něco vyvýjet. No uvidíme. Jak bude probíhat jejich rande a jestli se jeden z nich rozhoupe v další kapitole. A nebo ne?
   Vaše ~Usagichan~

heaven || j.jk.  k.th.Kde žijí příběhy. Začni objevovat