Lupinová [Harry Potter]

▫4▫

,,Co se dnes dělo?" zeptala se Lupinová svým typickým lhostejným a chladným hlasem.

,,Přišel i zbytek řádu. Máme rozpisy hlídek," oznámil Black a posunul Renesmé nějaký papír.

Lupinová ho chvíli zkoumala a potom zvedla hlavu.

,,Kde máš hlídku ty?" optala se.

,,Já? Ženská, já jsem Nežádoucí číslo jedna! Hledají mě i mezi mudly," pobaveně odpověděl Sirius.

Lupinová přikývla a hrábla do tašky, kterou měla s sebou v Azkabanu.

Vytáhla z ní podlouhlou krabičku a posunula jí k Blackovi.

Ten si ji opatrně vzal a otevřel ji. Úžasem se mu rozšířily oči.

,,Kdes vzala mou hůlku, ženská?" optal se.

,,Dali mi ji, abych ji zničila a pak se na ni zapomnělo. Nosím ji u sebe asi měsíc. Usoudila jsem, že bez hůlky nám budeš k ničemu," pokrčila rameny Renesmé.

,,Opravdu děkuju. Nejradši bych tě obejmul-"

,,To ani nezkoušej. Nedopadneš dobře." Varovala bývalého trestance Lupinová.

,,Rozkaz, bystrozorko Lupinová!" zasalutoval Black. Mladá žena jen protočila očima.

,,Maslový ležák?" zeptal se po chvilce muž.

Renesmé stroze přikývla.

Sirius jí tedy podal lahev s maslovým ležákem a sám si jednu také vzal, načež se znovu usadil naproti Lupinové.

,,Proč jsi vlastně taková? Přísná, strohá, chladná." Padla po chvilce otázka, která byla pro Lupinovou jako ledová sprcha.

,,Protože je to v náplni mé práce," odpověděla.

,,Jsi taková i mimo práci. Teď například," namítl Black.

,,Jsem taková pořád. Kdybych taková nebyla, nevydržela bych dnes čtyři hodiny v Azkabanu, za doprovodu mozkomorů," odsekla.

Sirius chtěl ještě něco namítnout, ale to už se Renesmé zvedla, a opět bez pozdravu, odkráčela z kuchyně.

-----

Renesmé se na schůzky řádu nedostavovala celý týden.

Když však jednoho teplého červencového večera vstoupila do domu, bylo tam překvpivě rušno.

Trvalo jí asi tři vteřiny, než zjistila že je tu o čtyři zrzavé hlavy a jednu hnědou více.

Čtyři zrzavé hlavy se jmenovaly: Fred, George, Ronald a Ginevra.

Sourozenci Weasleyovi.

Hnědovláska se zase jmenovala Hermiona Grangerová.

Renesmé nevěděla proč, ale byla si jistá, že tihle všichni jsou z Nebelvíru.

,,Dobrý večer," pozdravila, když vešla do kuchyně.

Všechny pohledy se obrátily k ní.

,,Kde jsi byla?" vyštěkl Remus Lupin.

,,Tam, kde ty ne," odsekla Renesmé. Ke svému o třináct let staršímu bratrovi nechovala ani špetku úcty. Jen nenávist.

,,Renesmé-"

,,Byla jsem u táty. Víš že umírá? Kdy naposled si ho přišel navštívit, zlato?" přerušila vlkodlaka jeho sestra. Ironie a hořkost v jejím hlase byla znatelná.