Lupinová [Harry Potter]

18

Od polibku přešlo pár dní. Neřešili to a upřímně se na sebe stěží jen podívali. Možná si to chtěli nechat projít hlavou a možná jim to bylo i trochu trapné. Přeci jen, byli nejlepší přátelé.
Nikdo jiný o tom nevěděl a tak to mělo i zůstat. A zůstalo až do doby, než přišel den, kdy se Lupinová i s dětmi měla vrátit do školy.
Těšila se. To napjaté ticho mezi ní a Siriem jí připadalo ze dne na den nesnesitelnější, stejně jako jemu. A tak ráno, v den návratu do školy, se pobalila a sešla do přízemí, až do vstupní haly, dávajíc pozor na ten zapeklitý stojan na deštníky.
Weasleyovi a Harry ještě běhali po domě, ve snaze zjistit, jestli jim něco nechybí.

,,Ginny, máš svou šálu?"

,,Ano, mamko!"

,,Tak čí je tedy ta šála?" křikla Molly.

Lupinová se uchechtla, ráda, že se toho bordelu v domě nemusí účastnit. Upravila si kabát a zjistila, že jí něco podstatné chybí.
,,Molly, ta šála je má!" vyjekla a vyběhla do kuchyně.
Drobná žena se zasmála a podala bystrozorce její šál. Ta ho s poděkováním převzala.

,,Hele, naše bystrozorka si snad poprvé v životě něco zapomněla," ozvalo se škodolibě jedno z dvojčat. Renesmé se otočila a přeměřila si kluky přísným pohledem.

,,Neříkej mi, že ty sis nikdy nic nezapomněl, Frede," odsekla pobaveně.

,,Jsem George-"

,,Ne, jsi Fred."

,,Nejsem!"

,,Jsi. Ale o tom se s tebou nebudu hádat."

,,Vzdej to, brácha, ona nás vždy pozná," šťouchl do Freda George.

,,Ale jak?" zamračilo se jedno z dvojčat.

,,To bude tím, že držíš v ruce tašku s monogramem F.W., brouku," Lupinová Freda poplácala po hlavě a vyšla z místnosti. Molly to celé pobaveně sledovala.

-------

Hermiona večer od nedočkavosti stepovala ve společenské místnosti. Na hradě se to nedalo vydržet. Umbridgeová po odchodu Harryho běsnila a vztek si vylévala úplně na všech.  Členům Brumbálovy armády se to hrozně nelíbilo, ale nemohli nic dělat. Kdokoliv, kdo by se vzepřel, by vzbudil nemalé podezření. Všichni usilovně pracovali a snažili se být neviditelní. Ne vždy se to dařilo.

Obraz se odklopil a dovnitř se procpali Ron, Harry, Fred a George a nakonec Ginny. Bystrozorka s nimi nebyla což Hermionu mírně znepokojilo, ale běžela všechny obejmout.

,,Konečně," vydechla. ,,Kde je Lupinová?"

Všichni se po sobě podívali. Nebyli si jistí, kdy konkrétně se bystrozorka odpojila a nelíbilo se jim to.

,,Je dospělá, umí se o sebe postarat," řekla nejistě Ginny. Ostatní příkývli a zanesli si batožiny do pokoje. Potom si posedali kolem krbu ve společenské místnosti a snažili se přijít na jiné myšlenky povídáním.

----

Lupinová se vrátila pozdě v noci, vlastně už brzy ráno. Umbridgeová si ji pozvala na kobereček a neskutečně dlouho jí spílala. K její smůle  z ní nevytlačila ani slzu. Znovu jí dala do ruky pero a nechala jí opisovat jedno slovo.

Buřič.

Už nikdy se toho nezbaví. Jizvy už byly hodně viditelné a ne že by z toho byla bystrozorka nadšená.
Ale vlastně na to byla i hrdá. Válka bezpochyby začínala a jestli ji přežije, odnese si menší "památku" na nejzákeřnější osobu na hradě.

Neměla ani šest hodin spánku, jelikož Umbridgeová očekávala její přítomnost už ve třičtvrtě na šest.
Lupinová začínala být pořádně podrážděná a nepříjemná na všechny. Také už omezovala zábavu s dvojčaty a byla na ně snad přísnější, než na kohokoliv.
Zaznamenávala hrozivou absenci přítomnosti bývalého vězně.
Teď litovala, že se s ním pořádně nerozloučila. Neměla však odvahu na to, napsat dopis. Věděla, že Umbridgeová nějakým způsobem kontroluje sovy a pořád se jí nedařilo zjistit jak.

Umbridgeová jí už tolik nedůvěřovala, což nebyla zrovna výhoda. Opravdu potřebovala informace z ministerstva a ty už k ní neproudili tak, jako předtím.
Oporou jí nebyl ani profesor Snape, od kterého to ale ani neočekávala.
Zároveň se jí ale ani neposmíval,  což považovala za úspěch s velkým U.

Jak nylo všude známo, Snape nadržoval jen své koleji a navíc byla Lupinová ve své době jednou z nejzlobivějších žáků vůbec a ani jednoho ze svých profesorů nešetřila.

Flashback 

,,Doro, pospěš si!" křikla hnědovlasá dívka a utíkala dál chodbou. Hned za ní se hnali nejstarší Weasleyovic dítě a malá mrzimorka Tonksová.
Najednou se za nimi ozvala rána a rozzuřené nadávání. To trojici studentů donutilo vyprsknout smíchy. Renesmé popadla kamarády za ruce a zatlačila je do jednoho výklenku. Pak se za nimi vtiskla sama a přidržela si ruku na puse. Oba studenti ji napodobili. Za malou chvilku se kolem výklenku prohnal pan White, jejich profesor obrany proti černé magii.
A je nutno poznamenat, že opravdu dělal čest svému jménu.
Byl od hlavy až po paty úplně od bílé barvy.

,,Lupinová! Tonksová! Weasley! Až vás chytím ty žertíky vás přejdou! Budete do konce života po škole!" křičel. V tom rozčilení si ale hledané trojice nevšiml. Proběhl kolem výklenku někam do neznáma.

~~~

,,Doro, ještě tohle tam dej," zasmála se Renesmé.
Tonksová přikývla a nasypala do kotlíku nějakou přísadu. Zřejmě jí tam ale přisypala až moc, protože kotlík bouchl.

,,Lupinová! Tonksová!" zazněl rozčilený hlas profesora Snapea. Hnědovláska se ušklíbla.

,,Ano pane profesore? Co to bude tentokrát? Budeme drhnout záchody?" optala se sladce.

,,Arogantní jako váš bratr a stejně neschopná," zasyčel Snape.

,,Děkuji pěkně," Lupinové nezmizel z tváře úsměv, což profesora očividně vytáčelo.

,,Jste po škole."

,,To je mi novinka," mykla rameny. Pár spolužáků se zasmálo, ale radši hned zmlklo. Tonksová do ní drkla loktem. Konkrétně do kapsy, kde měla hnědovláska schované kouřové kuličky od taškáře, které po doteku vybuchly. V místnosti bylo najednou spousty kouře.
Dívka toho využila, ještě pár přihodila, chytla Tonksovou za ruku a vytáhla ji z učebny.

~~~

,,Renesmé Joanne Lupinová. Zase a znovu. Citrónový bonbon?"

,,Děkuji," Renesmé se na Brubála usmála a vzala si nabízenou sladkost.

,,Tak si to shrneme. Utekla jste z několika hodin, ale nutno uznat, že naprosto geniálně. Vaše žertíky jsou velice originální a vždy mne překvapí. To bychom měli dohromady dvacet bodů pro Nebelvír," oznámil Brumbál a Lupinová zamrkala.

,,Nezlobíte se na mě?"

,,Nezlobím. Ale zkuste trochu polevit, ať nám nevyděsíte všechny učitele. Oficiálně, dejme tomu, že jsem napsal sovu vašim rodičům."

The End of Flashback

Přes to všechno si cenila, že Snape jí její vtípky už nezazlívá. Tedy aspoň ne otevřeně.

-----

...💛