TaeKook - láska od dětství {pozastaveno}

6.Kapitola

Jungkook p.o.w
O asi 2 hodiny později jsme se koukali na Iron mana. Byl tak blízko, že jsme se skoro dotýkali. Tak moc jsem se chtěl aspoň dotknout toho dokonalého stvoření vedle mě, ale nedokázal jsem si vymyslet výmluvu. Tak jsem jen koukal dál... Ne že by mi to vadilo... Iron mana miluju, ale Tae je lepší. Po chvíli se dotkl mojí ruky... Jakoby omylem. A začal se červenat. Nechápal jsem co se děje. Po asi 5 minutách jsem to zkusil taky... Podíval se na mě a oba jsme byli rudí až někde. Jeho pohled byl takový prosebný a znovu se dotkl mojí ruky. Tentokrát nehnul pohledem a dal prosil očima. Že by chtěl ten dotek tak jako já? Není možný že by chtěl... Nebo ano? Musel jsem to zjistit a tak jsem jeho dotyk oplatil. Teď už se odvážil zeptat. ,,Kookie můžu?" srdce mi začalo bušit snad až v hlavě a jen jsem přikývl. Taetae se usmál a chytil mě za ruku jak by to byla poslední chvilka co se mě může dotknout... Snažil jsem se vnímat film ale nešlo to. Tae mi totiž ruku hladil palcem zatímco ji držel. Usmíval se jak malé dítě když dostane bombon. Aniž bych si to uvědomil, zíral jsem na něj asi 10 minut v kuse a Tae si nejspíš myslel že mi to vadí a tak toho hned nechal. Já ale věděl že se mi líbí když se mě dotýká a tak jsem si lehl a hlavu mu položil do klína. ,,Nevadí ti to Tae?" zeptal jsem se. ,,Vůbec ne Kookie. Jen lež." To mě zahřálo u srdce. Najednou me začal hladit po vlasech a usmíval se na mě. Zrovna když jsem se ponořil hluboko do přemýšlení o jeho dokonalosti ozval se můj mobil a po chvíli i jeho. Hned nám došlo že to bude asi ohledně skupiny a tak jsme se šli podívat. A jistěže bylo. 'Kluci zítra přijďte do studia. Bude se zkoušet vaše první píseň.' stálo ve zprávě. ,,Tak já už půjdu Tae." ,,Moc se mi nechce tě pouštět, ale když vím že se ráno uvidíme tak to nějak přežiju." po tomhle se usmál objal mě a já jak jinak než zrudl a objal ho zpět. Vyprovodil mě a já se vydal domů.
Hned jak jsem došel domů svalil jsem se na postel a hmátl po mobilu který jsem předtím hodil vedle sebe. Rozklikl jsem konverzaci s Taehyungem a stáhnul si ty fotky. Slušelo nám to na nich. Vypadali jsme spolu opravdu sladce. Neodolal jsem a hned mu napsal.

No takže asi takhle... Jelikož stále nevím jak pokračovat v tom co mám předepsané v sešitě tak jsem se rozhodla změnit pokračování. Konec téhle kapitoly a pokračování už bude jiné než jsem plánovala, ale mám pocit že to bude lepší. A ne víc to je něco na co jsem myslela už asi 3 kapitoly zpátky... Protože to dost sedí ke stylu psaní tohohle příběhu. Tak doufám že se těšíte. Protože já jo.
Mám vás ráda lidi a moc děkuju za hlasy a komentáře a bla bla bla však ty kecy znáte.
Tak přeju hezkej zbytek dne a papa 😘