TaeKook - láska od dětství {pozastaveno}

1.Kapitola

,,Kookie...." začal smutně Taehyung.

,,Ano Taetae?" zeptal jsem se s mírným strachem v hlase.

,,Máma mi dnes řekla, že se budeme stěhovat daleko odsud....." Z jeho roztomilé pusinky vylezlo to čeho jsem se nejvíce obával.

Ten do koho jsem se zamiloval (tedy myslím.... je mi přeci jen 10 takže o tom nemůžu moc vědět)..... mě opouští....možná už navždy.

,,Ale proč?" slzy se mi hnaly do očí. Už jsem to nemohl vydržet. Bolelo to. Hodně.

,,Kvůli její práci... Prý ji povýšili."

Teď už se i jemu začly kutálet slzy po tvářích. Měl jsem chuť ho obejmout, ale bál jsem se jeho reakce, takže jsem to neudělal. Navíc... Nebyl jsem na tom o nic lépe. Brečel jsem jako malé dítě (což jsem vlastně byl...), když v tom mě obejmul. 

,,Bude se mi stýskat Jungkookie. Vrátím se... Slibuju" řekl když mi dal pusu na čelo a poté se odtáhl.

"Už budu muset jít. Nezapomeň- navždy pro mě budeš jako malý bráška kterého jsem neměl. Mám tě rád" 

,,To odjíždíte už teď?" začal jsem hystericky brečet a křičel jsem.

,,Ano. Omlouvám se Kookie. Taky jsem se to zrovna dozvěděl jinak bych ti to řekl dřív." řekl smutně.

,,Sbohem Jungkookie." 

,,Neříkej to takhle! Slíbil si že se mi vrátíš Tae! takhle to zní jako by ses loučil navždy."

,,Tak teda zatím Kookie. Mám tě rád." 

,,Pa Taetae. Já tebe taky. Ani nevíš jak moc." to poslední jsem řekl tišeji. 

Jakmile jsem to dořekl otočil se na mě a věnoval mi poslední úsměv... Uplakaný úsměv, ale přitom ten nejkrásnější jaký jsem kdy viděl.

Tak to je první kapitola... doufám že se bude příběh líbit. Vím je to krátké ale je to přece jen první kapitola ne? ;D