Reborn || ObiRin || Naruto cz ff

VI. Těší mě!

  ~ Pohled Rin ~ 

Povzdechla jsem si. Asi mi nezbývalo nic jiného. Pomalu jsem tedy natáhla ruce k masce toho muže, který po ráně do hlavy upadl do bezvědomí. Byla to má jedinečná příležitost, jak utéct, ale... Nemohla jsem ho tu nechat v takovém stavu.

  „Co to děláš?!" Okřikl mě, už při smyslech a jeho ruce pevně sevřely mé zápěstí. 

  „Promiňte, byl jste v bezvědomí a...a..." Začala jsem s omluvami, ale tu část, že jsem se mu akorát chystala dát umělé dýchání mi nešlo ze samé trapnosti vyslovit.

  „Proč jsi se chtěla podívat pod tu masku?" Pokračoval v otázkách a já si povzdechla. Opravdu mi nevěřil ani nos mezi očima. Na druhou stranu, byla pravda, že jsem mu zatajila moji spojitost s Yui a Skrytou Mlžnou.

„Nechtěla a vaše tvář mě opravdu nezajímá," Odpověděla jsem s klidem, i když jsem si moc dobře uvědomila, že by mě zajímalo jak vypadá. Přeci jen mi zezadu připomněl Obita, aspoň toho z mých představ. „Chtěla jsem vám dát umělé dýchání, abyste se konečně probral." 

 Po tomhle mém upřímném doznání, nastalo několik minut úmorného ticha. Tobi, pokud si dobře pamatuji jeho jméno, nečinně ležel a já se nad ním stále skláněla. Přísahala bych, že se mé tváře trochu zbarvily do červena, při pohledu na ty silné paže, ukryté pod tmavou přilehlou látkou.

  „Pojď, dáme si něco k jídlu." Zvedla jsem se a podala mu ruku, abych nevypadala jako nepřítel.

  „Přestala jsi mi vykat?" Zamumlal ze země, ale mou ruku přeci jen přijal. Usmála jsem se pro sebe, jelikož jsem čekala, že se zvedne sám. Byl to takový první krok k navázání přátelských vztahů.

  „Ty mi taky nevykáš..." Pohodila jsem rameny, zatímco jsme směřovali do vesničky, která se nacházela pod kopcem s chrámem. „...Tobi? Je to tvé jméno, že?" 

  „Emhm..." Ozvalo se zabručení zpoza mých zad a po chvíli i pořádná odpověď.  „Ano je." 

  „Skvěle!" Otočila jsem s úsměvem na rtech. „Těší mě, Tobi." 

 Zbytek cesty do vesničky jsme šli potichu a já přemítala, co je zač. Tak usilovně a urputně mě považoval za špeha, což napovídalo tomu, že je někdo důležitý. A navíc se sháněl po Yui. To snad ne. Mohl by mít jakousi spojitost s její smrtí?

 Můj dech se zrychlil a já se okamžitě snažila uklidnit. Neměla jsem k tomu žádný důkaz. Yui, jakožto jeden z mála posledních členů klanu Katsura věděla o jejich tajných, ale silných pečetích, po kterých toužil kde kdo. To ji vystavovalo skoro až permanentnímu nebezpečí. Pachatelů, kteří by byli schopni pro ty pečetě Yui i zabít, byli stovky.

Čím víc jsem nad tím přemýšlela, musela jsem se usmát. Myslí si, že jeho doprovodem je někdo z legendárního klanu. Přitom jsem jen Nohara.

~ ~ ~ 

  „Takže, co si dáme?" Rozhlédla jsem se po náměstí, kde bylo pár krámků s jídlem. Útulně vypadající cukrárna, která doslova přetékala lidmi, bistro s mořskými plody a hospoda, připomínající zatuchlý pajzl. „Myslím, že bych zvolila tu cukrárnu."

  „Jak chceš." Zamumlal Tobi. „Ale vezmeme si to s sebou."

„Nechceš si před těmi všemi sundavat masku?" Mrkla jsem na něj a zamířila k pultu, abych nám něco mohla objednat. Tobi mi neodpověděl, jen mě tiše pronásledoval. „Umm já si dám něco jahodového... Jahodový dort a..." Otočila jsem se na Tobiho, aby si také objednal.

„Ty čokoládové indiánky, tři." Prohodil k obsluze. „Máš ráda jahody?"

  „Miluju jahody!" Usmála jsem a s díky přijala a zaplatila objednávku. Mlčky jsme se přesunuli k jedné z odlehlejších laviček, vedle obřího keře posetého růzovými květy.

„Říkala jsi, že jsem ti někoho připoměl?" Tobiho pohled byl zabodnutý do oněch čokoládových indiánků, zatímco promluvil.

„To je pravda." Zašeptala jsem a mé srdce ztěžklo při vzpomínce na Obita a jeho konec. Byl mou největší láskou, i největší noční můrou.

„Koho?" Ptal se dál a jeho hlas byl o něco jemnější, než kdykoli předtím. Skoro jsem v něm nepoznávala toho muže, který na mě před pár hodinami řval a křečovitě mi svíral ruce.

„Jednou ti o něm povím víc, ale pro teď..." Pozvedla jsem můj pohled k nebi. „Připomněl jsi mi někoho, koho jsem milovala." 

____

Olala,

vaše názory?

Jelikož Rin neví, že za maskou je Obito, budu ho muset při pohledech první osoby nazývat Tobim xd

Vote a comment potěší!