BILLYWISE (DOKONČENO)

6.

Pondělí. Nesnáším pondělí. A je úplně jedno zda jsou prázdniny nebo ne. Pondělí prostě vždycky bylo a taky bude tím nejhorším dnem vůbec.
Když jsem seběhl po schodech dolů do kuchyně, naházel jsem do sebe snídani, která už na mě čekala na stole. Potom jsem šel do obývacího pokoje, abych oznámil mámě, že půjdu ven a do oběda budu doma. Po vejití do pokoje jsem spatřil svou matku sedět v křesle. Měla zapnutou televizi, kde běžel nějaký podivný pořad. "A co se vám líbilo nejvíc děti?" zvláštně se usmívala moderátorka na děti. "Popcorn." "Vata." říkali děti jedno podruhém. "Klaun." usmál se malý chlapec. "A co balónky?" zeptala se moderátorka s divným úšklebkem v obličeji. "Ano, balónky jsou nejlepší! Vznáší se!" křičeli děti. "Ano, vznáší se. Všichni se tady dole vznášíme. A ty budeš taky Bille!" Moderátorka začala pomalým krokem odstupovat a děti začali zpívat. Za moderátorkou se pomalu objevoval klaun. Přesně ten co byl v tom kanále. Rychle jsem uchopil ovladač a televizi vypl. Asi jsem přitom způsobil moc velký hluk, protože to vzbudilo doposud spící mámu. "Co tu děláš Bille?" "Já... Já.. Jen jsem ti chtěl říct, že jdu ven a do oběda budu doma." Než mi stačila něco odpovědět, byl jsem pryč. Vyběhl jsem totiž co nejrychleji z domu, uchopil kolo a ujížděl za zbytkem naší party. Už na mě čekali na rohu ulice. Čím víc jsem se blížil, tím víc jsem zjišťoval, že něco není v pořádku. Vypadali velmi rozrušeně, což mě znepokojovalo. Věděl jsem, že nejedu načas, ale že by je tak moc rozhodilo zrovna tohle? Navíc jsem nebyl jediný, kdo nedorazil včas. Chyběl tu i Stanley. Zaparkoval jsem své kolo vedle těch ostatních a přiřítil se k ostatním. "Omlouvám se, že jdu pozdě, ale zdržela mě televize." řekl jsem a až pak jsem si uvědomil, že jsem řekl pěknou blbost. Ale to zdá se nikoho nezajímalo. "Mimochodem... Kde je..." zarazil jsem se, když jsem spatřil na sloupu plakát s fotografií dalšího ztraceného dítěte "Stan...."