MY DADDY (Chester Bennington)

The best day in my life

Přeskočím pár dnů, takže se přesuneme na koncert hned.

Dnes je sobota! Dnes je ten koncert! Pane bože nemůžu uvěřit, že na vlastní oči uvidím Chestera a Mikea. Mega se těším, že uslyším své oblíbené písničky na vlastni uši. Slyšet řvát Benningtona do mikrofonu naživo byl můj sen. "Dobré ráno zlato." zaklepala máma a hned vstoupila bez svolení. Tohle nemám ráda. "Ahoj mami." usmála jsem se na ni. "Jak se těšíš na koncert?" přisedla si ke mně do postele. "Hrozně moc se těším." pohledla jsem na noční stolek, kde stál rámeček s fotkou Mikea a Chestera jak se objímají. Byli tak roztomilí. Oni jsou vlastně doteď. "A co ty mami? Nebudeš se tam nudit? Nebo se za mě stydět? Budu jako neřízená střela a...." vyrušila mě máma: "Ne nebudu se nudit ani se za tebe stydět. S tímhle jsem počítala dlouho. Jen chci aby sis splnila sen. Aby si Mikea a Chestera konečně viděla. Neboj se, zvládmene to." ujistila mě máma. "Dobře, děkuji mami, mám tě moc ráda" obejmula jsem ji. "Dole na tebe čeká snídaně, budeš vstávat?" mrkla na mě. "Jasně že jo, bez snídaně by to asi nezačalo dobře" usmála jsem se na ni. "Fajn tak za pět minut dole" poslala mi vzdušnou pusu a odešla z pokoje. Já vylezla z pokoje a šla ke skříní. Nestálá jsem tam dlouho jelikož jsem už od včerejšího dne věděla, co si obleču. Vzala jsem si proto černé legíny a tričko Linkin Park, které jsem dostala od Emy. Vyšla jsem z pokoje a ještě zamířila do koupelny, si dát vlasy aspoň do culíku. "Pak se umyju" řeklo mé podvědomí. Už jsem konečně sešla dolů do kuchyně a sedla si na barovou židli. Máma ke mně bleskově přinesla talíř s palačinkami. Máma ví jak mě. "Kde je táta?" zeptala jsem se s údivem. "Leží ještě v posteli a čte si" táta si čte? Co se stalo? Začala jsem se tedy smát. "Čemu se směješ?" zeptala se máma. "Od kdy táta čte?" podívala jsem se na ní upřeně. "Asi ho to začalo bavit co já vím" pozvedla rameny. Najednou jsem uslyšela jak někdo, dupe na schodech. Usoudila jsem že to bude Elis. Elis totiž vždycky dupe jako slon. "Doblé láno mami." zašišlala Elis. "Dobré ráno zlato" usmála se na ní máma. "Dáš si snídani?" zeptala se máma Elis, která hned zakývala hlavou. "Ahoj Elis" pozdravila jsem 'svou' malou sestřičku. "Ahoj" usmála se mě. "Hele Elis, co je v té obálce co si mi ve středu dávala na postel?" zeptala jsem se jí, hned jak jsem si na to vzpomněla. Elis se podívala na mámu se strachem v očích. "To zjistíš až budeme na koncertě a až si jí Chester bude číst." odpověděla za ní máma. Ona v tom má taky prsty? Jejda, to jsem vážně zvědavá co to bude.

Bylo už pět hodin odpoledne a já se pomalu začala chystat na koncert. V sedm to všechno začíná a my bydlíme asi hodinu cesty, od místa konání, takže je na místě, se začít chystat. Vytáhla ze šuplíku zpoza stolu lístky a dala si je do euro složky, aby se nijak nezničily. Potom jsem vytáhla i obálku a všechno jsem dala do vaku, značky Convers. Dala jsem si mikinu, s velkým nápisem LINKIN PARK na prsou kolem pasu. Koukla jsem se naposled na sebe do zrcadla, které mám na dveřích skříně. Nadechla jsem se a vydechla. Tak a teď to všechno začíná. Seběhla jsem schody dolů a čekala netrpělivě na mámu. Táta na mě zavolal z obýváku: "Hezky si to uzijte zlato. Musíš mi potom všechno povyprávět" zavolal když máma scházela schody dolů. "Díky tati, pozdravím od tebe kluky, chceš?" zasmála jsem se. "Jo díky" táta se zasmál taky. "Můžeme vyrazit?" zeptala se máma. "Jasně" odpověděla jsem a nazula jsem si boty a vyšla ven k autu.  Máma přišla k autu, nastartovala a vyjely jsme napříč nejkrásnějšímu dni mého života.

Cesta mi přišla tak aspoň tři dny dlouhá. Přitom jsme jely jen půl hodiny. Když jsme přijely na místo, cítila jsem už teď tu krásnou atmosféru koncertu. Všichni ti fanoušci, kteří si přišli poslechnout Chestera řvát do mikrofonu už stáli v řadě. My s mámou jsme hledaly vstup pro LP Underground. Když jsme ho našly, stálo tam docela dost lidí. Ale ne zdaleka tolik, kolik u normálního vchodu. Když nás už security pustili dovnitř, začaly se mi neskutečně klepat ruce. Takovou nervozitu jsem nezažila ani u přednášení svého projektu do dějepisu, o našem prvním prezidentovi. Poslali nás do místnosti, kde jsme ještě museli počkat na členy skupiny. Bála jsem se, jenom jsem nevěděla čeho.

Dorazili. Byla jsem v tom krásném šoku. Najednou jsem se začala usmivat od ucha k uchu. Pane bože, jsou krásnější než na fotkách a videích. Začalo mi bít srdce jako o závod. Já a máma jsme staly jako poslední v řadě. Postavila jsem nás tam já, jelikož mám tu obálku pro Chazzyho. To zase bude.

Přišla řada na nás. Nechala jsem si podepsat album Meteora. Moje nejoblíbenější. A pak taky fotku, kde má Mike ještě červené vlasy a jsou na ní všichni. Chester mě obejmul a zeptal se, jak se mám. Začala jsem brečet, byla to tak krásná situace a moment, na který nikdy nezapomenu. "Chazzy..." oslovila ho máma. Bála jsem se co trapného mu o mně chce říct. "Jess pro tebe má jednu věc." už jsem pochopila o co jde. Chester se tak trochu udiveně díval a já začala vytahovat tu obálku. Podala jsem jí Chesterovi, ale ten nevěděl co má říct, jestli poděkovat či se zeptat co tam je. Otevřel obálku a začal číst text, který prosvítal. Četl si to pro sebe, takže jsem pořád nevěděla, co to je. Když to dočetl, stekla mu slza. Obejmul mě znovu, já nechápala proč. Smál jako malé dítě, které dostalo nejnovější model hračky. "Páni, tak tě vítám, jsem rád, ze jsem tě viděl" tohle bylo jediné co ze sebe dostal.

Následně za půl hodiny začal koncert. Nemohla jsem najít způsob, jak si to užít. Bylo tady snad milion fanoušků. Kteří jásali, když Mike zahrál první tóny Numb a všem došlo co následuje. První sloku nás nechali odzpívat samotné, pak se Chester následně přidal a odehráli skvěle další písničku.

Po konci koncertu jsme nasedli to auta a jeli domů.

Ahoj všichni! Je tady nová část. Nevím po jak dlouhé době ale je to o dost delší část než ty předešlé. Snad to nevadí. Doufám že se líbí! Tak užívejte života❤❤❤