15) Viva la vida

658 48 1
                                    

Maily:

Příští den se škola opakuje. Jen zjistím, že mám nový

predmet, a tím je...Francouzština!!! Je to krásný jazyk ale nikdy jsem se ho nechtěla a ani neměla v plánu učit.

Po škole mě Harry vezme do domu Zayna.

Ani nevím proč, protože když přijedeme a i celou dobu potom tam po sobě s Perrie lezou a cicmají se.

Ve škole jsem neměla žádný záchvat, takže se docela bojím, že to přijde v nejnevhodnější chvíli.

Harry asi po dvou hodinách rozhodne, že je čas jet a odejdeme.

,,Proč jsme sem jeli?" zeptám se v autě.

Styles po mě po očku mrkne.

,,Víš, když jsi tu ještě nebyla a s klukama jsme měli turné, dělali jsme si různý naschvály. Louis mi jednou dal na můj šátek pepř a já celou dobu koncertu kychal. Niall mi zase v Itálii dal elektrický šok, když Jsem sahal pro žvýkačky..."

,,Jo, jasné. Vymáčkni se už!" Usmeju se potichu.

Zasměje se.

,,Dal jsem Zaynovi do gelu na vlasy směs protlaku, mouky a fialoveho barviva."

,,Cože?!" vypísknu. ,,To jsi neměl dělat!! Třeba má na něco z toho alergii!" začnu ho plácat po rukou na volantu učebnicí fyziky.

,,Chacha. Nemá, Perrie mi to řekla, neboj."

,,Perrie v tom jede s tebou?!"

,,Ééé..."

,,Stylesi!"

,,Nevíš ani jak dlouho mi to trvalo namíchat!" zasměje se a najednou zapne radio.

Jsme teprve v půlce cesty.

Pak mě neco napadne, na zpestření cesty.

,,Harry? Zazpíváš mi?" Mrknu na něj.

Svým chraplavým hlasem se uchechtne.

Pak řekne:,, Dobře." Přepne stanici a najde zrovna nějakou, která hraje jejich píseň.

Začne si potichu broukat sóla ostatních kluků a když přijde sólo na něj, zazní jeho hlas tak pevně a silně, až otevřu pusu.

,,Páni," ujede mi po jeho koncertě. Rychle si zacpu pusu.

Zasměje se a zesílí další píseň, Viva la vida.

,,Tu znám." Vyjeknu a začnu potichu zpívat slova písničky. Harry je zpívá nahlas.

A refrén dáme společně. Myslím, že nejsem moc dobrá, ale k tichému pozadí stačím.

O několik hodin později, doma...

,,Harry?! Neviděl jsi někde ty hranolky, co jsem si osmažila k večeři?! Byli na stole!" Zaječím.

,,Eto...'' uslyším z obýváku a dojdu tam.

Harry za sebe schovává nedojedeny talíř mých hranolek.

,,Harry!"

,,Promiň,"pískne a rozkouše posledních pár kousků.

,,Stylesi!''Začnu ho štípat po ruce a snažím se ho přišpendlit k pohovce. Jsem moc slabá.

Po chvíli už ležím pod ním a on se směje a jeho kudrliny mi padají do obličeje.

Pak se smát přestane a já se poprvé zahledím do jeho smaragdových očí. Nikdy jsem si tolik očí nevšímala, ale teď se v nich úplně utápím.

,,Maily,'' přiškrceně ze sebe vypraví a pak zmlkne. Jen pootevře rty.
,,Eh-'' škytnu a pak už cítím, jak mi své rty přiloží na své.
Jak to říct... bylo to, jako kdybych ochutnala zas po roce poprvé letní jahody. I ta chuť i ten pocit.
Naléhal na mě, abych s ním spolupracovala. Bála jsem se. Ale udělala jsem to.
Rukou mi zajel do vlasů. Já ho začala tahat na hrudi za trycko, jeho látku jsem mačkala v rukou.
Pak mi došlo úplně, co děláme a odtrhnu se od něj.
,,Harry-''
,,Tohle jsem chtěl udělat už delší dobu.'' vydechne a stále se po očku kouká na mé oteklé rty.
,,Harry ale já... nemůžu.'' vzdychnu.
,,Co?'' nechápavě ale něžně se na mě podívá.
,,Já-'' nemůžu mu říct o nemoci. Nemůžu. Už by se ke me pak nijak nechoval.

,,Pšš.."řekneHarry a pohladí měpo tváři, po které mi ukápneslza.

Vlastně jsemsi ještě ani neuvědomila, že se mi líbí. Že ho mám ráda o trochu víc,než ostatní...

Dá mi znova pusu a já setentokrát hned tak neodtáhnu.Až když už oba nemáme kyslík se od sebe odtrhneme.

Darlin' don't be afraid (CZ-FF h.s)Kde žijí příběhy. Začni objevovat