Please don't leave me[jjk x kth]

•1•

Jako každé ráno mě probudilo to otravné zvonění budíku, vypl jsem ho a i když jsem se chtěl znovu zachumlat do deky a spát, s neochotou jsem vztal a šel se obléct.

Při oblékání jsem si prohledl svoje "užasné" modřiny v zrcadle a provedl raní hygienu. Vzal si svačinu a šel do školy, kam se mi popravdě vůbec nechtělo. (komu taky jo že)

Ve škole

Přišel jsem ke skříňce vzal si věci na hodinu a šel do třídy. Sedl si na svoje místo do poslední lavice a čekal jsem až přijde ta ježibaba, kterou máme z dějepisu.

Nebo mě začnou ti kokoti zase otravovat, nadávat a mlátit.

Zazvonilo na hodinu a nic ......bylo ticho. Šlo by slyšet i spadnout špendlik . Za 5 minut přišla učitelka kterou máme na výtvarku, moje asi nejoblíbenější.

,,Dobrý den žáci"pozdravila nás učitelka, hned nám vysvětlila proč tu je a řekla nějaké novinky.

Třeba že kluk(Namjoon) který mě šikanoval je pryč. První skvělá věc a ta druhá, že naše učitelka(ježibaba) z dějepisu je v nemocnici tak budeme mit ji.

Na obědě jsem seděl sám jako vždy, ale něco bylo jiné. Od té doby co se začlo říkat, že jsem buzík a byl tu Namjoon tak se mi všichni vyhýbali.

Teď to bylo ale jiné někteří mi řekli ,,Ahoj" nebo jak se mám. Byl to zvláštní pocit.

Dnešek proběhl celkem dobře sice padlo pár nadávek, ale jinak dobrý.

Doma

,,Ahoj.....jsem doma"pozdravil jsem, ale odpovědi se mi nedostalo.'Hmmm takže zase není doma ....co to je vůbec za matku že se nestará o vlastního syna' pomyslel jsem si.

Od té doby co umřel táta se máma ke mě chová jak kdybych nebyl její. Nic ji nezajímá, nepřišlo ji ani divné, že jsem měl domlácený obličej.

Šel jsem do kuchyně pro pití, najednou jsem uviděl papírek na lednici .

'UDĚLEJ SI NĚCO NA JÍDLO, NEBO SI BĚŽ NĚCO KOUPIT, PŘIJEDU POZDĚJI.
MÁMA'

Neměl jsem vůbec hlad takže jsem si vzal pití a šel si sednout k televizi. Koukal jsem na nejaky film a potom si šel lehnout, protože jsem byl unavený.

Ráno

Vztal jsem a zjistil kolik je hodin.
7:45 ,,Kurva!" zařval jsem přes celý barák.

Rychle jsem se oblékl provedl ranní hygienu. Jakmile jsem chtěl opustit barák zastavila mě máma.

,,Kookie...počkej" řekla a já se zastavil. ,,Potřebovala bych ti něco říct"

,,Promiň ale momentálně nemám čas, celkem spěchám, takže jestli to není smrtelně důležité tak jdu" odpověděl jsem ji a zabouchl za sebou dveře.

————————————————————————

Takže je tady můj první příběh a taky první kapitola doufám že se aspoň trošku líbila. Omlouvám se za chyby a překliky.
🖤