7.- Jsem stejná jako ONI

334 26 1
                                    

,,Mně se to pořád nechce věřit,'' řekl Jeff.

,,Tak si tomu nevěř, ale dovol mi jít spát. To, co jste, mi řeknete zítra,'' řekla jsem ostatním a šla jsem spát.

Ráno jsem se oblékla do klasiky, akorát jsem si kapucu přetáhla přes hlavu. Sice se mnou chodí ti dva idioti, co mě zabili do třídy, ale to neznamená, že kvůli nim nebudu chodit do školy.

Zajímalo by mě, co jsou kamarádi zač. Bydlí ve třetím patře, kde údajně straší, pak jsem potkala Jane, která zase vypadala divně a chodila s nožem po chodbách. A opravdu nechápu, jak mysleli, že jsem jedna z nich.

Škola proběhla v pohodě, jen se na mě pár spolužáků divně dívalo. Učitelé mě několikrát vyzývali, abych i kapucu sundala. No a já jsem natvrdlá Stoneová, tvrdá jak kámen a stejně tak tvrdohlavá  a vždycky jsem s širokým úsměvem odmítla.

Po chodbách naší koleje se to hemžilo studenty snad jako nikdy. Všichni se mi také vyhýbali obloukem. Očividně se rozkřiklo, že paní Psychopatka je ještě divnější.

A kam jsem si to kráčela? Do třetího patra do pokoje s nápisem Jane the killer. Už mi ty názvy nepřišly strašidelné, spíš se mi to líbilo. Přišly mi podezřele přitažlivé.

U schodů do třetího patra se na mě koukal snad každý. Kdo by také šel dobrovoně do třetího patra, že?

,,Nečumte,'' sykla jsem na ně.

Koukala jsem se na ně s vykulenýma očima dokořán. Právě mi Jane vysvětlila, co jsou.

,,Zkus zapátrat v mysli, jestli jsi a dnešek měla chuť někoho zabít,'' řekla Naty.

No, je to pravda, měla jsem chuť  zabít ty dva z pěti hajzlů, co skončili můj život. Kývla jsem.

,,A koho?'' zeptal se Liu.

,,Ty dva a pak ještě ty tři,'' odpověděla jsem jim. Ty kráso, měla bych dostat Nobelovku za popisování, jestli něco takového existuje. Zasmála jsem se nad mým myšlením.

,,Takže vy jste vrahové, kterým přeskočilo, ale taky dokážete mít rádi někoho jako jsem já?'' zeptala jsem se.

,,V zásadě ano. Teď jsi se stala jednou z nás. Musíme to jít oznámit jemu,'' řekl Ben.

,,Komu?'' zeptala jsem se. Na mou otázku mi ale nikdo neodpověděl a rozešli jsme se společně do další budovy, doprovázeni podivných pohledů a starostlivý pohled Janet a Viky.

Ahoj všichni podruhé! No bylo by asi divné, kdybych opakovala to co v Creepypasta at school. No doufám, že se vám příběh líbí. Při psaní jsem si vzpomněla na tebe BENe, jak se ti to líbí? Mějte se hezky!

Byla jsem v ¶øRaðkU | ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat