Vyhlédla jsem z okna v mém pokoji. Venku bylo ticho a bílo. Ano, hádáte správně, byla skoro půlka prosince a s ním samozřejmě přišel i sníh. Pomalu se blížily Vánoce. Vánoce jsem měla vždycky ráda, možná proto, že se celá rodina sešla a taky se rozdávaly dárky.
Letos to ale bude jinak. Jelikož žiju už nějaký ten pátek s creeypypastama, budu je taky slavit s nima. Docela se divím, že mě ještě Slenderman po tom měsíci a půl nepřeřadil na nějakou školu, kam chodí creepypasty.
Náhle mě napadl šílený nápad. Ne, nikoho zabít jsem nechtěla, napadlo mě ještě něco šílenějšího. Alespoň na můj věk.
Rychle jsem si oblékla bundu a nepromokavé kalhoty a po cestě jsem si ještě vázala sněhule. Zaklepala jsem po cestě na několikery dveře, ani jsem se nekoukala, komu patří.
Jako první vykoukla Jane a apk se postupně začaly otevírat další a další dveře.
,,Jde se ven!'' zvolala jsem a seběhla jsem co nejrychlejc schody.
Cestou jsem potkala pár studentů, kteří se rozhodli jít o víkendu taky ven. Jako na povel mi uhybali, protože kdo by chtěl mít něco společného s holkou, která se přestěhovala do třetího patra, že?
Venku bylo plno lidí, kteří se rozhodli si postavit sněhuláka nebo se koulovat. Spozorovala jsem taky Viky s Janet, které byly zase u skupinky "nenávidím Stoneovou''. Jejich skupinka měla ale už dlouho o dva členy méně, protože jsem se pomstila. Byli to ti dva kluci.
Jakmile mě spozorovali, klidili se někam pryč. Stejně to bylo i s ostatníma. Ze zadního vchodu naší koleje se začaly scházet creepypasty.
,,Postavíme sněhuláka! Ne, postavíme si bariéru a pak se budeme koulovat!'' vykřikla jsem a ihned jsem vzala malou hroudičku sněhu a koulela jsem z ní velkou kouli.
Takhle jsme jich udělali několik a já zvolila kapitány týmů Alfa a Beta: ,,První kapitán bude Toby a druhý bude Jeff.''
Tým Alfa tvořil Toby, Clockwork, Liu, Nina a Hoodie a v druhém týmu Beta byl Jeff, já, Jane, Masky a Eyeless Jack. Pak se k Alfě přidal i Smile dog a počet účastníků byl srovnaný.
Schovali jsme se za naší bariéru a já jsem začala s proslovem: ,,Jste všichni přítomní připraveni bojovat na život i na smrt?''
,,Ano!'' odpověděli sborově a já pokračovala: ,,Tak tedy, jedna, dva a tři! Začínáme!''
Všichni po sobě začali házet sněhové koule. Sem tam někoho něco zasáhlo, ale hlavní bylo, že byla zábava.
,,Jane pozor!'' zavolala jsem na jmenovanou, jelikož na ni letěla obrovská hrouda sněhu.
Ona se ale nestihla uhnout a dopadla přímo na ní. Já jsem se rozesmála, protože vypadala jako sněhulák.
,,Kdo to byl?!'' vykřikla.
Já jsem vykoukla z úkrytu a viděla jsem, že všichni nepřátelé jsou schovaní za jejich stěnou. Jeff se svíjel smíchy a ostatní od nás byli schováni za naší stěnou.
Ušklíbla jsem se a vzala jsem kus naší bariéry a potichu jsem se rozešla k protivníkům. Moje nepřirozeně světle modré oči se zablýskly a já jsem došla až k jejich stěně.
Naskytl se mi pohled na Tobyho zadržujícího smích a jeho spoluhráče vykukující spoza sněhové závěje. Pozorovali moje počínání a já jsem od přírody zlomyslná tvor a hodila jsem tu obrovskou kouli na Tobyho.
,,Těď!'' zvolala Jane, která ze sebe sklepala sníh a s mými ostatními spoluhráči začala pálit po nepřátelích. Jen jsem ležela smíchy na zemi a tým Alfa se zoufale snažil ubránit se proti spršce sněhových koulí.
,,Tým Beta vyhrál! Děkujeme za účast a sejdeme se zase příště,'' zvolal Masky a začal si potřásávat s otráveným týmem Beta rukou. Zbytek týmu učinil stejně a všichni dohromady jsme se rozešli úplně promočení do svých pokojů.
Ahoj všichni! Doufám, že se vám kapitola líbila a budu se těšit zase příště!
ČTEŠ
Byla jsem v ¶øRaðkU | ✓
FanfictionNa doporučení mojí sousedky jsem šla na vysokou školu. Byla zaměřená na doktořinu. Postupně nás ve třídě ubývá, nejdřív jsem si myslela, že odcházejí, ale jakmile nás bylo pouze deset, bylo mi jasné, že odcházení ze školy za tím nestojí. Nijak jsem...