Learn to love again

Polibek

Pohled Honzy:

Dnes se po dlouhé době probouzím s úsměvem na tváři a dobrou náladou. Celkově se cítím jinak. Může za to Marek? Nejspíš ano hodně mi pomohl, když mi bylo nejhůř. Možná bych svým citům měl dát šanci a netrápit se minulostí. Jak že to bylo na tom papírku? Neboj se žít neboj se milovat? Dobrá jak chceš tajemná osobo, začnu se podle toho řídit. Beru mobil a volám Markovi. ,, Ahoj máro máš dnes čas? Přijel bych za tebou." ,, Jo mám klidně se stav." ,, Super jsem na cestě." Vzal jsem si sebou jen ty nejnutnější věci a jel k Markovi. Když už jsme byli po obědě šli jsme k němu. Začínal jsem být nervózní, nemám vůbec připravené co mu chci říct ale musím mu říct o svých citech. V jeho pokoji jsme si ještě povídali a dokonce mě i rozesmál. Tak jo teď nebo nikdy. Byl zrovna v půlce věty a já ho bez varování políbil...

Pohled Marka:

Přijel Honza což znamená že se alespoň nenudím. Něco mi na něm ale nesedí, chová se nějak... jinak. Nevím jak to popsat připadá mi že je v mé přítomnosti nervózní. Byli jsme u mě v pokoji a povídali si. Zrovna jsem mu vyprávěl jednu historku, když se jeho rty najednou ocitli na těch mých. Byl jsem překvapený ale po chvíli jsem se do polibku zapojil. Musím uznat že umí líbat. Tohle je možná začátek něčeho silnějšího než je přátelství...

Mezi Markem a Honzou něco začíná, jak do toho zasáhne Michal?