Epilog 2/2

397 47 10
                                    


Pohled Michala:

Už je to asi měsíc co jsem Honzu neviděl. Musel se vrátit k Markovi. Nepočítám s tím, že by se u mě objevil. Snažím se na něj nemyslet, zahltil jsem se natáčením a prací. Už se mi konečně začíná dařit, nemyslet na něj. Zase se probouzím s relativně dobrou náladou a jsem schopný si den zase užít. Zrovna jsem se chystal natáčet, když někdo zazvonil. Šel jsem otevřít a nevěřil jsem vlastním očím.
,,Honzo co tady děláš?"
,, Pamatuješ, co si mi řekl před měsícem?"
,, Řekl jsem ti, že jestli se ještě jednou objevíš u mých dveří, tak už tě odtud nepustím. Že tě nenechám od sebe odejít.
,,Tak dokaž, že si to myslel vážně."
Udělal jeden krok a stál za mým prahem, byl znovu u mě. Chvíli jsem studoval jeho obličej a snažil se zjistit, co tím sleduje. Co očekává.
,, Myslel jsem to vážně."
Chytil jsem ho za ruce a zavedl jsem ho dál do bytu.
,, Já vím."
Zašeptal kousek od mých rtů. Pořád tak úplně nevím, co se to právě teď děje. To ale může počkat, nejdůležitější je teď Honza. Podíval jsem se mu na ty jeho dokonalé rty a bez dalšího čekání ho vášnivě políbil. Moje pokusy na něj zapomenout, byly ta tam. Jediné, co teď plnilo moje myšlenky a moje srdce byl Honza. Budeme se hádat, to je víc než stoprocentní, budeme mít jeden druhého dost ale hlavní je, že i přes to všechno, budeme spolu. Tak jak to má být, jak to mělo být už od začátku...

Druhý epilog, takhle si každý může vybrat, který konec mu vyhovuje víc. Budoucí příběh bude skutečně Gewo ❤️

Learn to love againKde žijí příběhy. Začni objevovat