Learn to love again

Epilog 1/2

O pár měsíců později

Pohled Honzy:

S Markem jsme se dali zpátky dohromady. Byla to správná volba, vím, že byla. Klape nám to. Neříkám, že se nehádáme. To je ve vztahu samozřejmost ale milujeme jeden druhého natolik, abychom to vždy překonali. Michala jsem neviděl od chvíle, kdy jsem odešel z jeho bytu. Jelikož už začíná léto, rozhodili jsme se s Markem jet na Slovensko. Procházíme si Bratislavu a vůbec neskrýváme, že jsme pár. Držíme se za ruce a občas jeden druhému dáme pusu.
Už se za námi několik lidí otočilo a nebo si něco mumlali ale my to nevnímáme.
,, Je tu krásně, jsem rád že jsme tu spolu."
,, Já taky Marku...miluju tě."
,, Miluju tě Honzo."
Šli jsme dál a zaslechli jsme velice známý smích. Podívali jsme se tím směrem a viděli Michala. Taky měl společnost a podle toho jak se k sobě měli a hlavně podle jejich spojených rukou, bylo jasné, že nejsou jen kamarádi. Oba přestali mluvit, když si nás všimli. Kluk vedle Michala se na něj nejistě podíval. Když jsem se podíval na Michala, on mi pohled opětoval. Nebudu lhát bylo to trochu divný.
,, Ahoj Honzo... dlouho jsme se neviděli."
,, Ahoj Míšo... jak se máš, co je u tebe nového?"
,,Moc nového není až na to že jsem to dal dohromady tady s Jarem."
,, Těší ma."
Ten hlas toho kluka mi je povědomí. Přemýšlel jsem odkud ale Marek to vyřešil za mě.
,, Jawo? Jsi to ty?"
,, Áno Marwe...som to ja. Nie som až tak starý ako často hovoríš však."
Tomu jsme se všichni zasmáli. Jsem rád, že Míša je šťastný. Nakonec jsme oba našli toho pravého. Chvíli jsem si myslel, že ten pravý bude on ale je to Marek. Moje jistota a víra v náš vztah je tak veliká, že mám v kapse schované něco, co mu chci večer dát. To něco nám oběma změní život a já z hlouby duše doufám, že řekne ano....

Tohle je poslední část. Tedy jedna varianta toho jak, tento příběh skončí. Napíšu ještě druhou, kde endgame bude Mejmr. Tipnete si jaký příběh tahle část předpověděla?😘❤️