Learn to love again

Nečekaný host

Pohled Honzy:

Vzbudil jsem se s Markem v náručí. Víc jsem se k němu přitulil a znovu zavřel oči. Dnes se mi nějak nechce vylézat z postele. ,, Dobré ráno." ,, Nechceš hned vstát že ne?" ,, Copak jsme líný.. líný Honza." ,,Hej nejsem línej." ,, Jasně..." Vrhnul jsem se na Marka a převrátil nás takže byl pode mnou. Na nic jsem nečekal a začal jsem ho lechtat. ,, Honzí..přes.. přestaň..prosíím." dostával ze sebe přes smích. Přestal jsem a vášnivě ho políbil. Jemně jsem se otřel o jeho přirození a vzhledem k tomu že jsme byly oba nazí, vyvolalo to od něj sten. Polibek ještě víc prohloubil a prsty mi bloudil ve vlasech. Nemám to rád ale on je výjimka, on a...ne tohle není dobrý nápad, nemůžeš na něj myslet obzvlášť ne v téhle situaci. Pokračovali bychom, kdyby Markovi nezačal zvonit mobil. Neochotně zabručel a přijal hovor. ,, Ano?.. Já teď nejsem doma. Dobře zatím." ,, Něco důležitého?" ,,Ani ne jen Kelo jestli něco nenatočíme. Bohužel budu muset zachvíli jet domů." ,, Nemůžeš tu zůstat? Natáčet můžeš i tady." ,, Musím domů mám kromě natáčení ještě práci ale slibuju že se zase brzy uvidíme." Když už byl nechystaný k odchodu dlouze jsem ho políbil na rozloučenou. Dveře se za ním zavřely a já šťastně vydechl. Chtěl jsem se jít najíst ale hned v zápětí někdo zvonil. Myslel jsem, že je to Marek. ,,Copak něco sis... zapomněl?"...

Proč se Honza tak zarazil, kdo stojí před jeho dveřmi?
PS: má se něco zvrtnout?😘