Hodí sebou na postel a zkouší usnout. Neúspěšně. V jeho hlavě pořád něco řve a hází sebou. A ještě obličej Franka do toho, no perfektní. Neustále mu v hravě šrotuje celý ten dnešek. Co se sakra stalo, že se k sobě chovají takhle? Nechtěl aby byl Frank smutný a ani ho nechtěl vidět v takovém stavu. Nerad si to připouštěl, ale ten kluk s mu dostal pod kůži a to sakra rychle. Spánek se stále nedostavoval a tak aby se alespoň trochu zabavil, nebo naštval sousedy, ono to je jedno, si vytáhl basku a začal hrát. Při tom zavřel oči a nechal se unášet tóny, které mu snad zlepší náladu. Jak mu tohle chybělo.
Dohrál poslední písničku. Už tu seděl něco přes dvě hodiny. Ani se to nezdálo. Jeho prsty brnkly o poslední strunu a on otevřel oči. Docela se divil tomu, co se právě stalo. Když hrál, dával do toho příliš emocí. Tolik jako nikdy. Co je špatně? Odpověď byla jednoduchá. Jeho srdce bylo v rozpacích a ani pořádně nevědělo, pro koho bije. Ani sám Ash tomu nerozumněl. Radši toho nechal. Zítra dojde zase za Frankiem a uvidí, jestli to bude mít nějaký vliv na to, co se s ním děje. A to stačila pouhá myšlenka- Co když už jeho srdce nepatří Andymu? Okamžitě zatřásl hlavou, aby tuto ohavnou myšlenku zahnal. No jisté bylo jedno. Když kytaristovi nepatří jeho srdce, tak jeho hlava, mysl a všecky myšlenky dozajista.
S hrůzou si uvědomil, že je už docela pozdě, tedy přesněji brzy ráno, a že vůbec nespal. Povzdychl si a položil svůj milovaný hudební nástroj do rohu místnosti. No což, stejně už asi neusne, tak by se mohl zabavit nějak jinak... A! Už to má... Splní si sen a zahraje si na uklízečku! Hahaha... Vtipné. Ale opravdu je tu bordel. Tak do toho. Fujky. Prohrabával se pokojem asi 2 hodiny. Občas našel něco co připomínalo kusy oblečení a pak i něco, co hodně vzdáleně připomínalo kočku. Pár zmačkaných papírů ala textů. Vlastně to tady byla taková jiná galaxie. Po důsledném asi dvou hodinovém úklidu už toho měla naše uklízečka po krk a tak se na zbytek vykašlala. Radši se půjde osprchovat a pak hurá za Frankem. Co to meleš Purdy... Eh, chtěl si říct... Vykoupat se a jít dohlédnou na Franka. Přesně tak. Tak kam letíš ty debile! No jasně a ještě nezapomeň hodit držku na schode... no dyť to říkám...
Ash už si to vykračoval ke garáži, ale tentokrát neslyšel žádný zvuk, teda krom toho, že všude kolem zpívali ptáci a celkově bylo tak nějak moc hezky. Teda spíš horko. Ash se v tom celém černém oblečení musel cítit fakt skvěle. Měl pocit, že být tu ještě chvilku, upeče se. Možná proto začal tak zuřivě tlouct do dveří. Otevřel mu Frankie, který vypadal, že se každou chvilku zhroutí, ale i přes to se dokázal usmát a pustit ho dovnitř. Oba mlčky zalezli do chladné garáže a sedli si na podlahu. Tedy spíš si lehli. Nádherně chladila a stejně potřebovala vytřít. Návrhář prolomil ticho jako první. "Hele, ohledně včerejšku... si na tom už líp?" "No, asi ano. Tak nějak podobně, ale už to není tak strašný, když si tu se mnou." Bylo jasné, že se mu o tom nechce moc mluvit, stále ho to mrzelo. Tak Ashley, snad něco uděláš ne? Nemůže být smutný celý den a beztak je to tvoje vina. Ash se zamyslí a dá si ruce za hlavu. "Podle mě máš na lepší. Vždyť se na něj podívej. Je nepříjemnej a arogantní a vůbec. Kdyby si měl někoho jako já tak..." Ani mu chudákovi nedošlo, co řekl. Než si to stihl uvědomit a chvilku na to zrudnout jako rajče, Frankie se začal chechtat. Že by to bylo tak jednoduché? Musel se také usmát. Posadil se a nahnul nad Franka. "Prostě se na něj vykašli." Frankie se ušklíbl. "To bude hračka." Trochu se nadzvedne a políbí zaskočeného Ashleyho, který prvně přemýšlel, zda se odtrhnout a nebo ne, ale nakonec se nechal strhnout Frankovými rty. Když se konečně pustili, Frank se usmíval a basista vypadal, že každou chvilkou zemře. Srdce mu bylo tak rychle, že měl pocit jako by mu dělalo zevnitř díru do hrudníku. Právě ho políbil kluk, který... asi se mu líbil, vlastně ho miloval i za tak krátkou dobu, ačkoli si to nechtěl přiznat. Červený jak rajče se kouká na Frankieho, který si začal zrovna hrát s pramínkem vlasů. "Takže co teď?" tahle otázka visela ve vzduchu pěkně dlouho. " Řekl bych, že tohle." Frankie vezme Ashovi ruku a vloží ji do své, přičemž se na něj usměje. Je tohle to co si chtěl Ashi? Asi ano. A co Andy? Ten ať si je s kým chce. On je teď takhle šťastný, konečně šťastný. Víc se přitulí k Frankovi, který ho obejme a přitiskne si ho k sobě. Oba se usmívají a je to jak idelka, ale to by totiž nesměl někdo celou tuto situaci sledovat škvírou ve vratech od garáže, že Gerarde. Červenovlásek šmíroval ty dva už od té doby, co sem vešla ta černá smrtka. A co to vůbec udělala s jeho Frankem? "Měl bych jít." Ozve se náhle zevnitř a než stačí Gerard uskočit, dveře se otevřou a Ashley skončí s opět vykulenýma očima pět centimetrů před jeho obličejem. "Co tu děláš?" Zeptá se trochu zmateně černovlásek. "To já bych se tě měl ptát, co tu děláš!" Odsekne Gerard tím nejmíň příjemným hlasem, jakým by mohl.
ČTEŠ
I Would Die For You
FanficAshley Purdy a Frank Iero. Je vůbec možné, aby se tito dva lidé dali vůbec dohromady? Dvě odlišné kapely a tolik odlišní členové. Nebo až tak odlišní nejsou? Frashley fiction