Hermiona Weasleyová seděla na gauči ve svém domě a četla oblíbenou knihu, ale nevnímala slova, která četla. Místo toho její mysl zaplnily vzpomínky na svatbu s Ronem, která se konala před týdnem. Vzpomněla si také na jejich líbánky v Paříži, odkud se vrátili předešlou noc. Jakto, že je tak šťastná? Našla toho nejúžasnějšího, citlivého, romantického, ochraňujícího, skvělého muže, jakého si kdy mohla přát. Byla do Rona tak moc zamilovaná, i teď, když už byli svoji, stále v břiše cítila motýlky kdykolik se na ni usmál nebo na ni mrkl. Jak tady tak seděla ponořená do všech vzpomínek na svatbu a líbánky, musela si stále připomínat, že to všechno je skutečné a že to nebyl jenom sen.
Jejich líbánky v Paříži byly úžasné, jako sen. Strávili rána společně v posteli a ve dne se potloukali tím překrásným městem. Rozhodli se, že se budou šetřit a počkají do svatby a nemohli být šťastnější. Chtěli to spolu prožívat nějak speciálně. Po první společné noci věděli, že všichni měli pravdu, je to opravdu lepší, než kdyby ještě nebyli svoji. Byli tak zamilovaní a teď mají hlubší pouto, než dříve.
V tu chvíli vešel Ron do pokoje z kuchyně a sušil si ruce do ručníku. „Večeře je skoro hotová," řekl. Poté, co spolu strávili rok v lese, museli Ron s Harrym přiznat, že to Hermiona s vařením neměla lehké. Takže Ron převzal vaření doma. Hermiona ani neslyšela, co říkal, protože byla stále ponořená v myšlenkách. Ron se za ni postavil a dal jí ruce kolem krku, „Vážně mě hodláte ignorovat, Paní Weasleyová?" zeptal se uraženým tónem a políbil ji na tvář.
Když uslyšela slova „Paní Weasleyová" zasekl se jí dech. Stále tomu všemu nemohla uvěřit. „Ne, promiň, jenom jsem přemýšlela." Řekla.
„Mmmmm... a o čem?" zeptal se Ron, když ji kousal do ucha.
„O tobě." Řekla, když dostala husí kůži na krku z Ronova doteku.
„Oh, dobře, přemýšlela jsi, že ti dělám tohle?" Ron se sklonil, chytil Hermionu za pas a začal ji lechtat.
„Rone! Přestaň!" ležela na gauči a snažila se dostat z jeho dosahu. Ron ale skočil pře opěradlo a přistál na ni. Nemohla se ani hnout, takže mu to usnadnilo práci.
„Ne, nemyslím si, že přestanu!" řekl, zatímco ji lechtal ještě intenzivněji.
„RONALDE!" křičela, „Nemůžu-dýchat! AAAAA! Přestaň!"
Konečně přestal, vzal její ruce a dal si je za záda. Sklonil se a jemně ji políbil. I teď, když se jejich rty dotkly, trvalo jim potom pěknou chvíli, než znovu popadli dech. „Miluju tě" řekl, když se odtahoval.
„Taky tě miluju." Odpověděla. Ještě než se Ron vrátil zpátky do kuchyně, políbil ji na nos. Poté co se zvedl z gauče a než došel ke dveřím vedoucím do kuchyně, Hermiona řekla „Rone?"
„Ano?" řekl a otočil se zpátky na ni.
Seděla na gauči a říkala, „Máš na nose trochu mouky, víš o tom? Přímo tady." Řekla ukazujíc si na nos, zatímco se chichotala.
„Oh, nech toho!" řekl Ron, když na ni házel ručník, který popadl a odcházel s úsměvem.
ČTEŠ
Romione- Becoming Ron and Hermione
FanfictionTato povídky je na pár Romione. Ron Weasly a Hermiona Grangerová. Snad se vám tato povídka bude líbit. Upozorňuji, že tato povídka je z blogu.