Z pohledu dívky:
Probudila jsem se brzo ráno, nevěděla jsem co mám dělat. Prostě jsem se jenom dívala z okna a po chvíli jsem zase usnula....
Probudila jsem se kolem deváté. Snídat nemusím ani nemůžu.
Jídlo do mě dostávají hadičkou , která se nachází u mě v břichu. Někdy to i zabolí.
Vůbec netuším jak dlouho tu budu ,ale mám pocit,že ještě hodně dlouho. Vzhledem k mému stavu...Až do oběda jsem jen tak ležela a zírala do stropu.
Čekala jsem na mého neznámého. Doufala jsem ,že přijde po obědě. Jo jenom doufala...
Čekala jsem dál. Už bylo půl čtvrté a on nikde.Z pohledu chlapce:
Probudil jsem se až po dvanácté. Což je na mě rekord. Většinou takhle nevstávám. Včera jsem hrál do půlnoci a ještě jsem ráno brzo vstával.
Z toho přemýšlení mě rozbolela hlava a znovu jsem usnul.Zase ten úžasný sen...
Nechtěl jsem se probudit. Chci dál snít.
Ale stejně jsem se probudil. Ach jo.
Popadl jsem mobil a zkontroloval sociální sítě. To mi zabralo asi necelou hodinu. Pak jsem zvedl zrak k hodinám.
Byli čtyři. Upss...
Tak jsem se vyhrabal z postele. Ani jsem neměl hlad. Vzal jsem si jenom jogurt. A šel si sednout do studia s úmyslem sestříhat video.
V šest jsem byl v půlce videa. Vůbec mi to nešlo. Furt mám pocit ,že jsem na něco zapomněl. Na něco důležitého. Počítače jsem nechal rozsvícené a šel dolů do kuchyně. Chtěl jsem si udělat večeři, ale pak mi došlo, že doma nemám žádné jídlo.
Povzdechnu si a obleču se s myšlenkou v hlavě dojít si na jídlo do nějaké restaurace.****
S plným žaludkem jsem se vrátil k počítači a začal stříhat uz rozdělané video.V půl deváté jsem byl s videem hotový.
Neměl jsem nic na práci a tak jsem si pustil film.
Skončil a bylo deset. Řekl jsem si že aby to zítra nedopadlo jako dneska. Tak půjdu spát už teď , abych nespal do čtyř....
Vysprchoval jsem se,vyčistil si zuby a padl do postele. Vzal jsem ještě mobil do ruky a nastavil budíka na osmou.
Položil jsem mobil na noční stolek a lehl si na bok.Už asi dvacet pět minut ležím a nemůžu usnout. Hledám pohodlnou polohu na spaní,ale furt jí nemůžu najít. Když jsem ležel na zádech tak jsem si uvědomil jednu věc.
Už vím proč jsem celý den měl pocit,že jsem na něco zapomněl.
Já jsem na něco opravdu zapomněl.
Na něco důležitého!!
Bože takovej blbec můžu být jen já.
Já jsem zapomněl navštívit do nemocnice tu dívku...
Já jsem takovej vůl...
Jak jsem na to mohl zapomenout?!Z pohledu dívky:
Sedm..
Sedm hodin a končí návštěvní hodiny.
Celý den jsem čekala. Nemám si s kým povídat, protože jsem na pokoji sama a jediný kdo si se mnou povídal kromě doktorů byl on....Hned jak odbila sedmá ve mě shořela ta poslední špetka naděje,že by se mohl ještě ukázat.
Nepřišel dnes, nepřijde ani zítra.V osm večer jsem usnula a probudila se v devět ráno. Sice jsem se probudila, ale oči jsem neotevřela. V místnosti bylo ticho,ale přece jenom jsem slyšela kromě mého dechu i jiný dech.
Jakoby u mojí postele někdo seděl...Zdarec😂😋
Jak jste se dnes měli?🌸
Omluvte prosím případné chyby ☺
Snad se líbilo 🌷
Zatím 💐
Džejn 🕊
ČTEŠ
Zachráněná/ ff Gejmr
RomansaDívka už se pomalu loučí se životem, když v tom se jí do cesty zamotá chlapec se zelenýma očima. Dalo by se říct,že se do sebe zamilovali na první pohled.