Z pohledu chlapce:
Ráno mě probudí hluk z kuchyně.
Myslel jsem si že to je Mia a dělá snídani , ale ta ležela vedle mě na posteli. Ještě chvíli jsem poslouchal jestli se mi to jenom nezdá ale hluk nepřestával.
Pomalu jsem vstal z postele,nazul si své růžové papučky a vydal se z ložnice. Tu jsem následně zavřel ,aby mohla Mia spát.
Potichu jsem se vydal ke schodům a opatrně stoupnul na první schod.
Skoro všechny jsem sešel bez problémů , ale asi v polovině schodů jeden zavrzal.
Strnul jsem v okamžik, když rázem hluk přestal a slyšel jsem pomalý nejistý kroky blížící se ke mě.
Rychle jsem zalezl za roh a znervózněl jsem.
Když si mě všimnul už mě chtěl praštit , ale byl jsem rychlejší.
Párkrát jsem se mu vyhnul a pak jsem se pokusil o útok.
Napřáhl jsem ruku zaťatou v pěst a dotyčný dostal přímý zásah do nosu.
Takle jsem ho postupně dostal k zemi.
Položil jsem ho břichem na podlahu a ruce mu dal za záda.
"Míšo?!" zaslechl jsem Miu .
Zvedl jsem pohled na horu a uviděl třesoucí se Miu jak stojí s otevřenou pusou a neví co si má myslet.
"Mio prosím zavoláš policii?" zeptal jsem se rychle.
Když jsem větu dořekl, neznámému se to očividně nelíbilo a začal se vrtět.
Zesílil jsem stist a z něj vyšel jen bolestný vzdech. Uslyšel jsem jak už Mia telofonuje.
Už aby tu byli...moc dlouho už ho neudržím.Z pohledu dívky:
Prudce otevřu oči , protože mě něco uvnitř břicha koplo. No jo jistě náš malý nebo malá se už ozývá.
Ještě chvíli ležím v posteli, ale po chvilce se rozhonu vstát a jít za Míšou dolů.
Scházím schody,ale v momentě se zastavím, když uvidím Míšu na zemi jak drží cizího muže.
S otevřenou pusou na to chvíli koukám a nemůžu v hlavě složit srozumitelnou otázku.
"Míšo?!"
Michal se při pohledu na mě trochu vylekal. Nevím proč. Možná abych nebyla ve stresu, ale to momentálně nebylo možné.
"Mio prosím zavoláš policiii?"
Rychle jsem vytočila číslo na policii.
Řekla jsem jim to co jsem viděla a adresu.Byli tu za chvilku. Mezitím co jsem čekala až tu budou,sedla jsem si s na schody.
Když přijeli Míša s nima něco řešil a pak když za nimi zabouchl dveře rozešel se ke mě nebo spíš rozeběhl a rychle a pevně mě objal.
"Už je to dobrý" řekl a přitom mi hladil záda. Jen jsem se k němu víc přitiskla.Ahoj tak tady je ta slibovaná část.
Psala jsem jí jak jsem říkala každou mojí volnou chvilku a naschvál jsem jí udělala trochu delší,aby se dalo co číst.
Omluvte případné chyby. Děkuju 💟
Tak snad se líbila a ahooooj❤😘
ČTEŠ
Zachráněná/ ff Gejmr
RomansaDívka už se pomalu loučí se životem, když v tom se jí do cesty zamotá chlapec se zelenýma očima. Dalo by se říct,že se do sebe zamilovali na první pohled.