Démon a Já (GF/FF) [Dokončeno]

Bill Cipher

   Když záře pominula konečně jsem viděla. Přede mnou v úrovni obličeje se vznášel ŽLUTÝ ILUMINÁT S KLOBOUKEM A MOTÝLKEM?! PŘESNĚ TEN Z NÁHRDELNÍKU?! Koukal na mě a já na něho. Protřela jsem si oči jestli blázním nebo ne. Už tam nebyl. Oddychla jsem si.
  ,,Tý jo rubikova kostka!" Křikl někdo.
   Rychle jsem se otočla. Byl tam ten iluminát a hrál si s Mattovou rubikovou kostkou.
  ,,hej!" Křikla jsem a rychle jsem se zvedla. Iluminát zmizel a kostka spadla na zem.
   Koukala jsem okolo a čekala kde se objeví. Nikde jsem ho neviděla. Najednou se objevil přede mnou. Já se samozřejmě lekla a uskočila.
  ,,jsem Bill, Bill Cipher. Ty?" Zeptal se mě.
  ,,Eee....Candy" Řekla jsem nejistě.
  ,,těší mě" Řekl jednoduše a letěl někam.
  ,,kdo seš? Nebo co seš?" Zeptala jsem se.
  ,,hm to by mě zajímalo totéž s tebou"
  ,,já jsem normální člověk" Odbila jsem ho.
  ,,a já démon"
  ,,démon?"
  ,,jo, si ještě žádnýho neviděla?"
  ,,ne, v tomhle světě je démon pouze pohádková postava. Stejně jako skřítci, jednorožci a tak"
  ,,taková drzost"
   Podívala jsem se na hodinky na mojí ruce. Ukazovali něco málo po čtvrt na dvě. Super, Matt končí v půl druhý a ještě než se naobědvá tak je tady někdy ve třičtvrtě pokud bude na začátku řady.
  ,,kde ses tady vůbec vzal?" zeptala jsem se
  ,,díky tobě" odpověděl
  ,,mně?"
  ,,jo, našla si ten náhrdelník a tím si mě vyvolala"
  ,,zvláštní"
   Bill se jen uchechtl a pokračoval ve zkoumání pokoje. Až teď jsem si vzpomněla, že jsem měla napsat mamce. Rychle jsem hmátla po mobilu a napsala mamce, že jsem doma. Do pokoje přišla Džigy jakmile si všimla Billa začala štěkat.
  ,,Šššš!" křikla jsem na ni. Přiběhla ke mně a schovala se. Hodně si dovoluje ale pak se schová. Začala jsem jí hladit.
  ,,ta je tvoje?" Zeptal se Bill
  ,,spíš rodiny" Odpověděla jsem ,,hele...když seš démon nemůžeš mi nebo komukoli jinýmu ublížit?"
  ,,v téhle dimenzi ne. Nemám tu své schopnosti max vznášení"
  ,,dimenzi?"
   Ozvalo se pouze souhlasné zamručení. Neměla jsem co říct. Koukla se na hodiny, půl druhé ten čas letí. Začala jsem opět koukat po pokoji a hledat nějaké místo kam by se Bill mohl schovat.
  ,,co hledáš?" Zeptal se Bill, který už asi s prohlídkou pokoje skončil s létal vedle mě.
  ,,koukám kam bych tě schovala" Odpověděla jsem.
  ,,proč?"
  ,,protože jestli tě uvidí mamka tak to s ní šlehne! A brácha? Ten by to všem vykecal, že máme doma malý létající nachos!"
  ,,jsem démon, né nachos"
  ,,ale vypadáš tak"

   Po chvilce hledání mě jsem nic nenašla. A hodiny už ukazovali za pět minut třičtvrtě.
  ,,Hhhhhhh" Padla jsem do postele.
  ,,nic si nenašla co?"
  ,,ne vážně?" Řekla jsem. Ani mě nic nenapadalo. Matt má za chvilku přijít a já nemám kam schovat Billa.
  ,,stejně bych tam nevydržel, nemohla bys mě 24/7 někde držet bez toho abych vylezl"
  ,,a tebe něco napadá?"
   Začal se koukat kolem jako by hledal jako já skoro před pěti minutama.
  ,,mohl bych být nějaká tvoje postavička" řekl
  ,,jo, už to vidím ,hele, kde si vzala tu postavičku?' a já nebudu vědět co odpovědět"
  ,,tak už nevím"
   V tu chvíli se v zámku ozval zvuk klíči a hned na to otevírání dveří. Bill někam zalez problém je, že nevím kam.
  ,,nazdar" Řekl Matt
  ,, ...čau...." Byla jsem zamlklá
   Matt přišel do pokoje a sundal si tašku. Šel hned na mobil. Já úkoly na víkend nedostávám a on kvůli přijímačkám taky ne. Takže šel i na PC. Problém byl, že počítač máme v pokoji. Vytratila jsem se do obýváku a tam zalezla za gauč. No co je to pěkná schovka. Bill se u mě objevil.
  ,,kam si se schoval?" Řekla jsem ale i trochu potichu aby mě bratr neslyšel. Ale i kdyby už měl sluchátka.
  ,,prostě jsem zmizel" Odpověděl.
   Povzdechla jsem si a šla na mobil. Bill si sednul na mé rameno a koukal co dělám.

   Po nějaké době přišla mamka. V tom případě moje schovka za gaučem padla. Jediné místo už zůstala ložnice. Zalezla jsem tam s tím, že budu na něco koukat na přenosném DVD. Našla random pohádku a koukala. Bill koukal se mnou. Pak už se nic nedělo. Večeře. Vykoupat. Zuby. A spát. Já jako vždy ponocovala. Byla opět na mobilu. Bill se nějak uvelebil vedle mě.
  ,,až se ráno vzbudíš rozmáčklý není to má vina" Upozornila jsem ho.
   Ozvalo se jen zamručení. Po nějaké době jsem vypla mobil a šla spát.
  
(731)