Démon a Já (GF/FF) [Dokončeno]

Noční Myšlenky

   Ze křoví vyskočil, MALÝ SKŘÍTEK. Já vykřikla a spadla na zem. Skřítek mezitím skočil na mě.
  ,,Šmééébulok" Řekla ta věc což mě ještě víc vylekalo.
  ,,ono to mluví!!" Vykřikla jsem rychlé to ze sebe sundala a už to běželo pryč.
   Mabel u mě už stála a pomáhala mi na nohy.
  ,,c..co to bylo?" Zeptala jsem se.
  ,,aaaale, jen Gnómové. Tenhle se jmenoval Šmébulok" Řekla s klidem Mabel.
  ,,Gnó - co??"
  ,,Gnómové, malý skřítkové co furt hledají nějakou královnu" Vysvětlila mi Mabel.
  ,,hele holky, my už budem muset jít!" Křikla na nás Grenda. Rozloučili jsme se a už šly.
  ,,řekni mi Mabel...existujou ještě další věci než ti Gnómové?"
  ,,by ses divila heh. Tady je hodně záhadných tvorů a taky mnoho záhad! Ale na to je buď Dipper nebo Ford" Vysvětlila. Já jen přikývla. Už jsme šly taky domů.
   Vešli jsme do Mystery Shack. Mabel někam zaběhla. A já šla do obýváku kde samosebou seděl Stan.
  ,,ahoj" Pozdravila jsem.
  ,,nazdar" Pozdravil Stan.
   Sedla jsem si na zem a koukala s ním na televizi. Popravdě, nic moc nedávali. Po asi hodině jsem se zvedla a šla najít Forda. Chtěla jsem se ho zeptat na pár otázek. Našla jsem ho v kuchyni jak sedí u stolu a něco zapisuje.
  ,,ahoj Forde" Pozdravila jsem ho.
  ,,ahoj Can" Pozdravil mě.
  ,,hele, mohla bych se tě na něco zeptat?"
  ,,jistě jen se ptej" Zvedl oči od papírů a koukal mě.
  ,,venku na mě ze křoví vyskočil nějaký skřítek, Mabel mi vysvětlila, že je to Gnóm a ještě říkala, že je tady víc takových tvorů a záhad"
  ,,jistě to je"
  ,,a já bych se chtěla zeptat....neřekl bys mi něco o nich?" Lehce jsem se usmála. Ford se též usmál a taky se lehce uchechtl.
  ,,záhadných tvorů a záhad je tu nekonečno, vždycky se tu nějak zabavíš"
  ,,jaký tvorové tu místo těch tvorů žije?"
  ,,třeba...jednorožci, multi-méďa a mnoho dalších"
  ,,wow" Žasla jsem. To se v mé ehm...dimenzi jen tak nevidí!
   Ještě nějakou dobu jsem si povídala s Fordem a o záhadách a tak. Poté odešel protože měl práci.
   Sice se už stmívalo ale já přesto šla ven. Na takovou "noční procházku" hlad sem neměla takže jsem i večeři vynechala. Procházela jsem se po tmě a na cestu mi svítil jen měsíc. Nechtěla jsem zacházet do lesa protože bych se od tamtud ani nemusela do rána dostat takže jsem se jen tak procházela kolem chýše. Nakonec jsem si sedla na jeden schod u chýše a jen tak koukala na nebe. Všude samé hvězdy. Takové podívané se u nás nedočkají protože tam všude svítí lampy a takové hovadiny, takže nejsou hvězdy vůbec vidět. Zničehonic mě prostě napadla myšlenka. ,Je tohle vůbec realita? Co když jsem se jen někde silně bouchla do hlavy a omdlela a já právě sním? Nebo se tohle doopravdy děje? Doopravdy jsem prostě zmizela z domu na několik dní a nikdo neví kde jsem?' nad touhle otázkou jsem si lámala hlavu a vůbec neznala odpověď...mamka může být vyděšená a policie mě hledá ale nemůže najít...tyhle myšlenky se mi honily hlavou hodně dlouho až jsem se do nich zamotala. Nakonec, jsem to prostě hodila za hlavu. Já vím všechno řeším stejně, jednoduše to hodit za hlavu s neřešit to.
   Po zřejmě hodině a půl co jsem obdivovala noční oblohu jsem se rozhodla jít zpátky. Otevřela jsem potichu dveře kdyby náhodou už někdo spal. A vypadalo to, že všichni už i spí. Potichu jsem přišla do pokoje a vzala pyžamo. Šla se do koupelny převléknout a nakonec zase přišla do pokoje. Lehla jsem si na matraci a koukala do stropu. Mabel s Dipprem v klidu oddychovali a já čuměla do stropu...wow. Nakonec se mi přeci jen začaly klížit víčka až jsem nakonec usnula.

4/4 - 1/5 - 3/4 - 1/3' - 2/4 - 4/3 - 1/5 - 1/1 3/2 - 4/5 - 1/1 - ? - 3/1 - 3/5 - 5/2 - 2/4'

Lol, píšu to ve tři hodiny ráno xd #nemůžuusnoutxd

(661)