,,Candy?" Uslyšela jsem. Jen jsem se zavrtěla. Na něčem jsem ležela a bylo to pohodlné takže se mi moc vstávat nechtělo.
,,Nech ji, vždyť vypadá roztomile" Uslyšela jsem jiný hlas.
,,No jo, ale mně to je trochu nepříjemné" Řekl znova první hlas. ,,Počkej co to děláš?" Uslyšela jsem cvaknutí a lehké zasmání.
,,Tohle se prostě muselo vyfotit" Odpověděl druhý hlas. Další hlasy se zasmáli.
,,Dejte jí někdo pusu, třeba se probudí jak Šípková Růženka" Řekl další hlas. Počkat co?!
,,Já jsem vzhůru" Okamžitě jsem vystřelila do sedu a protřela si oči. Uslyšela jsem hromadné zasmání.
Když jsem otevřela oči, seděla jsem na gauči, a kolem byli ostatní. Podívám se na místo kde jsem ležela, seděl tam Bill. To jsem mu ležela na klíně? Eh, hupsík. Cítím jak mi tváře zčervenali. Ostatní se zasmáli když viděli můj pohled. Všimla jsem si, že Mabel drží foťák. Tak to ona mě vyfotila. To jí nedaruji.
,,Bill nám řekl co všechno se stalo" Začal konverzaci Ford. ,,A chtěli bysme vám poděkovat. Bez vás dvou by bylo městečko ztracené" Všichni přikývli. Já se usmála.
,,eh, většinu práce odvedl Bill. To on spacifikoval Gideona a zachránil mě.." Řekla jsem.
,,No jo, ale kdyby si Gideona nepraštila do obličeje a on nastřelil tu klec ve které jsem byl tak by se to nestalo" Řekl zase Bill. Usmála jsem se víc.
,,Budeš nám chybět Candy" Řekl zničehonic smutně Dipper.
,,Co? O čem to mluvíš?"
,,Bill říkal, že tu nemůžeš zůstat věčně. Takže se budeš muset vrátit domů" Vysvětlila smutně Mabel. Domů? Jakože...tam zpátky do toho nudného světa? Ne, já nechci...tady mám skvělou rodinu a přátele.
Smutně jsem si povzdechla. Bill mi dal ruku na rameno, pak vstal a naznačil mi ať jdu za ním. Též jsem vstala. Ještě než jsem odešla, všechny jsem objala a zamávala jim na rozloučenou. I oni mi zamávali.
Vešli jsme s Billem do vedlejší místnosti.
,,Věř mi, že kdyby tu byla cesta jak bys tu mohla zůstat tak-"
,,To je v pořádku" Přerušila jsem ho uprostřed věty a smutně se usmála. ,,Všechno dobrodružství nemůže trvat věčně. Ani tohle"
,,Jo..máš pravdu." Podíval se na mě a zašmátral něco v kapse. ,,Na, tady máš něco na památku" Podal mi něco jako fotku. Nebyla jsem daleko, byla to fotka. Fotka nás všech.
,,Děkuji" Přemýšlela jsem, co bych mohla dát já. Pak mě něco napadlo. Vzala jsem dvě tmavě zelená peříčka co jsem měla za uchem. ,,Skloň se" Poručila jsem mu a on poslechl. Dala jsem mu peříčka do vlasů a usmála se. Též se usmál.
,,Myslím, že už je čas aby si šla domů" Řekl.
Vzal svíčky co byli připravené na stole a rozložil je na zemi do kruhu. Poté je zapálil. Něco zamumlal, plamen svíček zmodral a v kruhu se udělal portál. Podívala jsem se do portálu a pak na Billa. Chtělo se mi brečet. Ještě než jsem skočila do portálu, objala jsem Billa. On mi objetí opětoval. Nechtěla jsem se už zdržovat, proto když jsme se odtáhli, jsem zamávala a skočila do portálu. Hlava se mi zatočila a já upadla do bezvědomí.Ležela jsem. Byla to tvrdá zem. Otevřela jsem oči. Ležela jsem na zemi ve svém pokoji.
Páni a dámové. A toto je konec téhle knížky :DD strašně děkuji všem za to že tohle četli. Je to moje dalo by se říct první pořádná knížka. Zbytek příběhů co jsem kdy psala mám stále v konceptech a jsou opravdu hrozné TwT"
Ale s touhle knížkou jsem v celku spokojená. Určitě si teď někteří říkáte: a tohle je konec? Konec tohohle dobrodružství? A já vám odpovím. Jasně že ANO.Ne, dělám si srandu :D připravuje se druhý díl. Takže se máte na co těšit. Ale nedočkáte se jí hned, teďka mám v plánu vydat fanfikci na seriál Wakfu (doporučuji zkouknout kdo neviděl. Opravdu boží seriál) a moc se mi nechtějí rozdělávat dva projekty najednou takže bude Wakfu a poté druhý díl této věci :D nebo ještě uvidím. Co já vím co v budoucnu udělám xD
Nom, tak se s váma naposledy loučím u této knihy. Možná pak někdy vydám kapitolu, že vyšel druhý díl. Ale pro teď, se s vámi všemi loučím a hodně štěstí ve škole! :D))(697)
ČTEŠ
Démon a Já (GF/FF) [Dokončeno]
FanfictionŽila jsem normální život. Pak najdu náhrdelník, který mi změnil život. Změnil ho úplně. Už není takový jako předtím.