Unwanted fortune

Čtvrtá

Jelikož jsem tolik nevypila, dva míchané drinky. Ráno jsem se probudila jako první a nic jsem na sobě necítila. Ba naopak byla jsem plná energie. Proto jsem se rozhodla, že bych se mohla vydat na pláž Santa Monica. Napsala jsem krátký vzkaz, na kterém stálo: Holky, vyrazila jsem na pláž Santa Monika. Můžete dorazit, až se vzbudíte. Oblékla jsem si pod oblečení plavky, sbalila pár věcí včetně ručníku do tašky a vyrazila. Cestou jsem si koupila pití a zmrzlinu. Po 20 minutách jsem dorazila na pláž.

Bylo to úžasné, vytáhla jsem ručník, sundala si oblečení a natáhla se na břicho. Z tašky jsem vytáhla tablet a zapojila sluchátka. Zapnula si písničky a prohlížela si na internetu věci. Po chvíli jsem zabruslila na inzeráty. S hlavou plnou různých myšlenek jsem si prohlížela jeden inzerát po druhém. Co se to stalo večer? Vůbec jsem netušila, kde se to ve mne vzalo. Chtěla jsem to? Ano. Měla jsem výčitky? Ano. Ale nelitovala jsem toho, bylo to to nejúžasnější, co jsem zažila a to jsem byla v Kalifornii druhý den.

Najednou jsem narazila na inzerát. V něm stálo: Sháníme účetní na plný úvazek. Podmínky přijetí a ještě takové ty běžné kecy. Nezaváhala jsem ani vteřinu a odeslal životopis. Poté jsem tablet vypnula a otočila se na záda a opalovala se. Běželo mi hlavou tolik myšlenek, ale já i přesto užívala sluníčka plnými doušky. Po hodině jsem byla úplně rozpálená a rozhodla jsem se smočit ve vlažné vodě. Chvíli jsem jen tak plavala podél břehu a nechala se unášet vlnami. Začínalo mi být chladno tak jsem se rozhodla vrátit k ručníku.

Ležela jsem tam jen tak a chytala bronz. Najednou jsem ucítila, jak na mne něco vrhá stín. Byly to holky, které dorazili s neuvěřitelnou kocovinou. Rozložili si deku vedle mne a posedaly si jedna vedle druhé. M: „Ahoj Amy, kam ses včera tak vytratila?" Nechtěla jsem jim to říkat, že jsem se zachovala přesně, tak jak jsem byla oblečená. Jako ženská lehčích mravů. A: „No udělalo se mi trochu nevolno, tak jsem se vrátila domů." Mohla jsem to takhle zazdít, jelikož sem byla první doma. Nebo jsem si to aspoň myslela. I: „Ale já domu dorazila první a ty když ses vrátila tak si mne na gauči nevšimla a rozhodně si nevypadala, že by ses vracela z klubu." Lehce se zasmála Isi. Teď jsem jí proklínala. Musela jsem si vymyslet něco, čemu by uvěřili. Znaly mne všechny až moc dobře.

A: „No šla jsem se ještě projít a skončila jsem tady na pláž. A prostě jsem se musela vykoupat." Neuvěří mi. L: „ No je to trochu divný, ale si to ty." Usmála se. Jak jako já? Jako že jsem divná? Ne. Neuvěřili tomu. Ale nechtějí to ze mne dolovat.

Seděli jsme na pláži, bavili se, střídavě se chodili koupat a užívali volné odpoledne. Když začínalo zapadat slunce, pobalily jsme si věci a vydaly se domu. Najednou mi začal vyzvánět telefon. Zvedla jsem ho a představila se.

A: „Prosím, u telefonu Amélie Dunkan."

Muž na druhé straně chvilku mlčel a nakonec se ozval.

M: „ Dobrý den, slečno Dunkan, mohla by jste se zítra prosím dostavit v poledne na pohovor do naší centrály?"

Teda to byla rychlost, ale peníze by mi stejně na celé léto nestačili.

A: „Samozřejmě, ve 12:00 tam budu. Děkuji za příležitost."

Pozdravil a položil to. No jsem z toho už teď nervozní. Holky jen stály a všechny na mě civěly. Vysvětlila jsem jim o co jde a ony protestovali. Měly jsme si užít prázdniny, ale už jim nedošlo že nejsem zrovna z bohaté rodiny a že si na to musím i vydělat. Nevnímala jsem je. Už teď jsem se v duchu připravovala na pohovor, který mne zítra čekal.

A to jsem ještě nevěděla co mne čeká.