Začátek ( 1. kapitola)

229 13 1
                                    



Jedna dívka jménem Bára, šla domů ze školy ve které byla šikanovaná. Protože byla jiná než ostatní ze školy. Měla bílé vlasy až pod zadek a na světle se jí leskly jak bílý čerstvě napadlý sníh. Oči měla modré, jak čiré moře.

Šla právě ze školy domů a poslouchala písničky, aby nemusela poslouchat, jak na ni všichni nadávali, že je zrůda

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Šla právě ze školy domů a poslouchala písničky, aby nemusela poslouchat, jak na ni všichni nadávali, že je zrůda. Bylo to pro ni těžké neměla žádní přátelé jenom jednu o které nikdo nevěděl. Ale musela nějak zvládnout ty nadávky.

Šla normální cestou, jako vždy, chodila přes park domů. Ale tentokrát to bylo jiné. Byly tam kluci, ale byly jiní než ostatní. Řekla, by si že jsou stejný jak ona. Když se na ně Bára podívala, tak měli jiné oči, měly je žluté až do zlata.

Bára okolo nich jen rychle projít ale jeden z nich jí chytl za ruku. Bára se lekla a podívala se na něj. Ten kluk se na ní zvláštně podíval a zmačkl jí ruku. Bára sykla bolestí a cukla sebou. Když se podívala na něj. Oči se jí na jednou na chvíli rozzářili. Ten kluk jí hned pustil a couvl. Bára se hned vzpamatovala a měla šanci utéct. Tak neváhala a začala utíkat od nich pryč. Kluci hned si toho všimli a řekli si mezi sebou.

Jeden z nich řekl. Musíme jí hned vzít sebou. Jinak to nedopadne dobře. Hned po tom co to řekli, tak běželi za ní.

Bára běžela rychle z parku. Byla skoro z parku venku ale někdo jí stál v cestě a vrazila do nich. Byl tam nějaký pár, který jí řekli, aby šla s nimi. Bára hned odmítla a obešla. Tem pár Baru chytli za ruku a táhli ji víc do parku. Po chvíli tam přišli kluci a všimli si Báry. Hned jí šli pomoc. Než se k ním dostali, tak ten pár Báru uspali nějakou chemickou látkou. Bára to nevydržela a padla k zemi. Jeden z toho páru vzal Báru do náruče a hned s ní běžel do lesa, kde se měli těm klukům ztratit. Kluci hned ale zareagovali a běželi za nimi do toho lesa. Ten pár běžel, co jen mohli a zkoušeli, ty kluky setřást. Kluci se ale nedali a běželi za nimi.

Bára se probudila a zkoušela se od toho jednoho dostat. V mysli si opakovala že nesmí usnout, když jí to dali tu chemickou látku dali zase k obličeji. Nezvládla to a znova usnula. Ten pár s ní běžel aby je nechytli ale ty kluci byly chytřejší.

Kluci stáli před tím párem, co drželi Báru. Kluci hned na ně zaútočili. Ten pár položil Baru na zem a bojovali. Ten pár byly ale silnější. Kluci byly kousek vzadu a vydýchali se.

Ten pár se raději stáhl a jeden z nich řekl. My se pro ní vrátíme a bude patřit k nám. Hned ten pár zmizel.

Kluci skousli ret a šli k Báře. Jeden z nich jí pohladil po tváři a vzal jí do náruče. Odnesli ji na lavičku v parku a zkovali se.

Bára se z budila a chytla se za hlavu. Podívala se okolo a z pomněla si co se stalo. Hned si vzala své věci a běžela z parku pryč. 

____________________________________________________________________

Promiňte udělala se mi nějaká chyba. Tak to znova dávám.

Láska mezi rodyKde žijí příběhy. Začni objevovat