Akademie svatého Nicolase 2

41. část

CANTY

Byl večer a dnes nám odpadla škola. Nicol a já jsme seděli v její posteli a povídali jsme si o klucích. Náhle někdo zaťukal na dveře, a tak šla Nicol otevřít. Za dveřmi stál mladík s pytlem na oděvy. ,,Zde Vám nesu ty šaty." řekl a dal pytel Nicol do rukou a pak zmizel.

Zvedla jsem se z postele a přešla k ní. Rozepnula jsem zip na onom pytli a naskytl se mi pohled na svatební šaty. V ten moment jsem již věděla, kdo byl ten muž v hnědém kabátu. Byl to můj milovaný Dimitrij.

Jen, co jsem si to vše uvědomila, již jsem klečela na kolenou a plakala. On odjel, zmizel mi ze života. Nicol mě okamžitě objala a začala mě utěšovat. Chtěla jsem okamžitě vrátit čas zpět.

,,Nicol musím ho najít!" zašeptala jsem a pevně jí stiskla ruku. Jen, co jsem se vzpamatovala, vyndala jsem telefon z kapsy a vytočila jsem jeho číslo. Bohužel to nezvedal. Vymazal mě ze života.