NEŽ JSEM TĚ POZNALA #TOGETHER#

TEN POCIT VINY

Verča:V. James:J

V:Jamesi? A jak se jmenoval ten tvůj příbuznej?

J: ......

V:Jamesy?!

J: ........

V:Znám ho?

J:No......

V: znám ho dobře?

J: 😖jo

V: 😓

V:Je to Dylan?!

J: ...........

V: Co?!

J: A-ano,je to on

To bylo asi to nejhrší co sem v životě slyšela! (To druhý je že se stěhujem) tohle by se prostě nestalo kdyby sme se sem nepřistěhovaly. Začala sem se vztekat a zvedávala sem se z gauče a začala sem všude pochodovat a blábolit o svèm posranèm životě.
Ale nemnělo ani cenu se rozčilovat. To mi minulost nevrátí😢. Sem ten nejnešťastnější člověk😭ever.

J: leží na jípce tak kdyby si chěla tak tam můžem. Rovnou by se ti mohly kouknout na tvoji hlavu a zápěstí.

No joooo já mám okolo zápěstí obmotanou mraženou zeleninu?! A proč to nebolí😮???? Asi se to tím ledovým salátem v pytli umrtvilo😀.

J: tak by si chtěla do nemocnice?

V: Nijak moc by mně to tam netáhlo ale jelikož v tè hnusnè budově se nachází můj kamarád tak tam asi pojedu. Plně odhodlaná jsem vykročila a rozbila si hubu protože sem o něco zakopla a pak už jako před pár minutama mi lítali hvězdičky kolem hlavy. Probudila sem se až v nemocnici.

Veru......

Veru....
Tlumeně a s ozvěnou sem slyšela hlas který mi byl povědomý ale moje tělo nespolupracovalo a odmítalo se hnout.
Notaaaaak tělo pohni se ....
Hmmmmm teď!!!
Ne,tak znova hmmmmm teď!!!
(Ach bože já sem ale debil😂😂😂)
No tak by sem nejdřív mohla asi pootevřít iči😁

Zhasněte to světlo! Zařvala sem na doktora který stál vedle mè postele.

,,Jak se cítíš"? Otázal se....

"Bylo" mi i lèpe a teď by sem ráda někoho viděla uraženě jsem se usmála na doktora s tím že jdu za Dylanem. Ovšem doktor mně posadil a pak položil zpět na postel a řekl mi něco ve smyslu toho že Dylan bude v pořádku💖
Tak snad je to doktor a ten by mi nelhal. Ne! Hovno! Je to jako v doktoři z počátku a tam lžou furt!!!!! 😣😂😂😂😂😂

,,No teď si odpočiň a uvidíme se zítra". Každopádně si myslím že se neuvidíme, protože každou minutu tady se budu snažit utèct.
Odpověděla sem mu v duchu.
To už byl ale prič😑
Náhle na to přišla nějaká sestra a dala mi nějakou injekci do ramene... Ani to nebolelo ale ta sestra byla moc hodná. Řekla mi totiž:,, jsi mic rozrušená a nemůžeš spát viď "? Jenom sem přitakala.,, Neboj tadycto tě jenom trošku štípne a vyspíš se a nabereš energii a síly". ,,Za pár hodin se zase probudíš a když něco sníš tak můžeš za tím Dylanem protože až se vyspíš tak by ho mněli vzbudit". V tom okamžiku sem si lehla jako tyčka a odhrnula si rameno trička aby věděla že mě mě může uspat.
Too tedy uděělala a už si níc nepamawu......................😴😴😴😴

Pohled Dylana

Šel jsem po chodníku za kámošem okolo parku. V tom vidim Verču jak se chystá přeběhnout chodník aniž by se rozhlèdla okolo. A jako zákon schválnosti když vyběhla tak vyjelo auto. To mi reflexy něják daly povel k běhu a děsně rychle sem se rozběhl za Verčou a schodil sem ji na obrubník kde už byla v bezpečí, doufám že sem jí neublížil. Ale mně asi srazilo to auto. Protože mi najednou všude teče krev a necítím nic jenom Verču jak se ke mně dobelhala a začala brečet. Najednou sem ucítil tu děsnou bolest,hrozně moc to bolelo. Pak se zhroutila k zemi a já nemněl sílu se ani koulnout jestli je v pořádku protože sem nebil schopný pohybu a začal sem se dusit vlastní krví. Pak další co si pamatuju jak už sem ležel na lehátku a okolo sem mněl asi 5 doktorů a pozoroval jsem míhající se světla nademnou. A pak tohle!!! Najednou se posadím s hroznou bolestí v hrudníku. Ale hele asi žiju?

,,Dobrý den pane Angele"☺

Pozdravil mně doktor

,,Jak se cítíš"?

,,Špatně"...

,,A co tě bolí"?

,,Nic mně nebolí protože ste se ptal na city" (Ajo to mně došlo až teď😂😂😂😂)

,,Někdo by vás rád viděl"

???

,,Slečno Whitová pojďte dál"😊

Jakmile sem přišla Ver celýho mně plil pot. Mněla zápěstí obvázanè a mněla zavázanou hlavu a přez nos mněla náplast.
Ovšem vypadala šťastně.

,,No tak já vás tu nechám" odvětil doktor a bouchnul dveřmi.

Vrhla se mi kolem krku a objala mně tak aby mi neublížila. Přesto mně vše bolelo a nechtěl sem zaúpět bolestí tak sem zatnul čelisti a křečovitě svraštil čelo.
Ale Ver mně hlídala jako oko hlavě a okamžiě si toho všimla.

,,Promiň" omluvila se

,,Nene to je dobrý"😊
Natáhl sem se pro další obětí.
Ale nechtěla.

,,Udělal sem něco"?

,,Ne,jsi jen nemocný a já tě nechci zatěžovat"

,,Veru, jsme jenom kamarádi"

Pohled Verči:
Tak to hodně zabolelo.... Jenom KAMARÁDI !!? On samozřejmně nemohl vědět že se mu budu snažit vyznat lásku až si budu jistá ale jenom kamarádi???? (Proč z toho dělám takový drama když prostě chci aby jsme byly kamarádi) UDĚLEJME ZA TÍM PROSÍM TLUSTOU ČÁRU😂😂😂🙏🙏🙏.

,,no tak fajn ale já ti fakt nechci ublížit"

,,Ty mi nikdy neublížíš"❤❤❤

Objala sem ho a pak přišel doktor že si musim jít lehnout a že mně zítra pustí domů.
Po tom co sem di lehla tak zase mně čekala moc milá návštěva😒
Otec a matka. Samozřejmně mně nejdřív totálně zjebaly za všechno. A pak za mnou přišla Nikol.💖 z toho sem ovšem radost mněla😍

Chvilku zůstala ale pak musela domů. Ovšem je můj anděl a přinesla mi nějaký jídlo který sem schovala do skříně a dala do tašky ve který mi rodiče přinesly věci. Samozřejmně tady nebudu jíst nemocniční sračky a navíc normální člověk jídlo tak geniálně schovanè nenajde.
Heeeeeeeeh co budu dělat?
Nudim se, nuuuudaaaa
Ale moment! Počkat!?
Eeeeeej já sem našla papíry a tužku kterou mi přinesla Nikol.
Děkuji ti💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙😘😘😘😘😘😘😘😘😘😘😘.
Začala sem kreslit a výsledek je v mèdiich. Hotovo.... Umyla sem si svou pravou ruku. Ovšem druhá byla Obvázaná.
Zbytek dne sem dělala různý věci na notebooku.

Druhý den:
Byla jsem vzhůru už hodinu než za mnou přišli doktorky.
Sbalila sem si věci a dnes sem mněla odejít domů. Ale já sem tady chtěla zůstat kvůli Dylanovi. Už sem sedělela na posteli a mněla sem vše zbalenè
Ve svè tašce. Pak sem se musela sebrat a odejít. Máma mně však vzala pod ramenem a odtáhla mně rychlostíblesku do auta.
Doma mně seřvala a mluvila furt o tom že o mně mněla strach když sem se nevrátila domů.
Pak sem se zavřela v pokoji a vymněnila sem si náplast na nose. Ten sem si namazala protože byl odřený a pak znovu zalepila náplastí. Naštěstí nos zůstal furt rovný. Pak ale do mèho pokoje vtrhnul můj nevlastní otec a vrazil mi obrovskou facku až sem se složila k zemi. Pak na mně zařval jaká sem kráva a aď se mu nepletu do života a aby toho nebylo dost řeklmi že nečekal že jeho přítelkyně bude mít dceru a že se jim tak bude srát do budoucnosti. Pak jen dodal že když sem byla prič tak to bylo skvělý. To už sem se zase vyhrabala na nohy. Hned mi ale vrazil znova a já se jako před chvilkou složila na zem. Tentokrát už odešel a já sem zůstala ležet na místě,pak sem asi usnula.