TRANSFORMERS: Temnota z hlubin

Kapitola X. - Obětí pro nic

Další zapraskání, následované přerušovanou zprávou.

Titus ten hrubý hlas poznal a přesto že nerozuměl, odpověděl:
"Veliteli Ultra Magnusi, potřebujeme okamžitou pomoc. Zaútočil na nás neznámý druh nepřítele, máme těžké ztráty. Potřebujeme okamžitou evakuaci. Jsou tu civilisté."

Tito se podíval na CrossHairse na střeše a pak na zbytek osazenstva, speciálně na to, co zůstalo z Getawayovy útočné skupiny.
Tu teď vedl Dino, stříbrný bot se zelenými a rudými detaily.
"Musíme dostat civilisty a raněné, co přežili, k přistávací ploše. Crossi, ty je kryj ze střech. Běžte s nimi. Já tu zůstanu a budu vás krýt, spolu se zbylými
obrannými jednotkami."

Dino přikývl a spolu s několika vojáky vběhl do jedné z budov, ještě nezasažené ohněm.
Tita stále čekal nelehký úkol, ubránit se drakovi, jehož ohnivý dech likvidoval tábor.
.
.
.
.

Getaway, stále zbaběle ukrytý v sutinách, zaslechl rozhovor a chtěl využít této situace.
Nalezl široký kus tkaniny potřísněný energonem a omotal si ho kolem serva, aby to vypadalo, že je raněn.
Pak si sáhl ke granátu visícímu u jeho pasu. Tříštivý granát, co u sebe vždy nosil, neměl tak účinný dosah, ale šrapnely byly smrtelné pro všechny v nejbližším okolí.
Toto výbušné překvapení, jak mu s oblibou říkal, uchopil do levé dlaně, digit pravého serva pak provlékl pojistkou, aby ji mohl kdykoliv vytáhnout a hodit ho po všem, co se mu postaví do cesty.
Ať už to budou Autoboti, nebo predacon.
Teď mu šlo jen o vlastní přežití.

Vyběhl ven a bez ohledu na vše okolo se dal cestou k přistávací ploše.

Vzduchem za ním zasvištělo něco kovového a než se stačil otočit, do levého boku ho udeřil dlouhý členěný chvost a mrštil s ním do jednoho ze zákopů.

Při dopadu srazil k zemi jednoho z řadových pěšáků.
Druhý, který mu stihl uskočit, ihned přiběhl a pomohl Getawayovi na nohy.

Get se mu hned vysmekl a prohlédl se. Měl vyvrácenou nohu do boku a vážně pochroumaný kolenní šroub, nemohl utíkat.
Optikami přešel na serva. Levé svíral na prázdno, granát mu musel vypadnout během letu, ale na digitu pravého se stále houpala pojistka.
"Sakra..." zrakem těkal zleva doprava, hledajíc výbušné zařízení.

Po chvilce konečně našel.
Deset metrů před ním, mezi sutinami, blikal malý váleček žlutým světlem.
Musel jednat rychle.
Odrazil se na zdravé noze, těžce dopadl na břicho a digity jeho levé ruky se obtočily kolem granátu.
Pravou vyrazil kupředu, ve snaze strčit pojistku na své místo.

Pozdě.

Zářivě modrá exploze pozřela, jeho, palebné postavení i dva pěšáky.
.
.
.
.
.
Rachot protiletadlového kulometu ustal.
Rewind se marně snažil opravit mechanismy, ale celé ústrojí nabíjení selhalo.
Veškeré mlácení malých, bílých pěstiček bylo k ničemu.
Nakonec rezignovaně seskočil ze sedadla střelce a spolu s parťákem a ostatními vyběhli k ústupové cestě.
Predacon si jich teď nevšímal, bavil se tím, že spaloval nejbližší okolí.

Dino mezitím shromažďoval přeživší. Jeho vojáci vyváděli z domů civilisty a on sám pomáhal postarší femme.
Byla slabě, ale zato ošklivě popálena na digitech levého serva.
Mirage ji vedl lehce za ruku tak, aby se nedotkl jejího zranění.
Byla zmatená, dezorientovaná a neustále se ohlížela a volala něčí jméno.
Nikdo nevěděl, na koho to je.

Autoboti se dívali jeden na druhého a ujišťovali se, že tam nikoho nenechali.

Pak se ve dveřích objevil malý, vzdálený příbuzný vlkobota.
Jeden z řadových pěšáků se usmál a rozeběhl se k němu.