Typické wattpadovské fan fikce

Ochránci multiversa (Undertale AUs) [Jak jsem spadla do Podzemí II]

Ještě ten večer jsem si sbalila a odcestovala s Inkem do Anti-voidu, což je dimenze, kde on bydlí. Dohlíží tu na životy monster ve všech vesmírech a brání je před Errorem, šíleným ničitelem světů. A občas taky kreslí. Má skutečně talent.

"Wow, máš to tu opravdu hezké!" pochválím mu jeho bydlení. Zasměje se a jeho tváře naberou růžovou barvu. Hned potom vyzvrací na zem inkoust. Asi to tak prostě má, když ho znervózní hezká holka, jako jsem já.

Vzápětí ale zpozorní a přiskočí k jedné kresbě. Prohlédne si ji. "Ale ne!" zvolá. "Error zaútočil na Dreamtale!"

"To snad ne!" odpovím. "Musíme ho zastavit!"

Ink přikývne a štětcem udělá tah přes zem pod námi. V místě stopy štětce se objeví portál a oba dva skočíme dovnitř.

Jakmile přistaneme v nové dimenzi, naskytne se nám pohled na chaos a zmar. Kolem leží spousta prachu, nejspíš z mrtvých monster, a uprostřed toho všeho se maniakálně směje Error a vedle něj nějaký černý mutant s chapadly na zádech.

"Bráško, ne! Tohle dělat nemusíš! Vím, že tam někde jsi! Přemož to a vrať se k nám!" zakřičí nějaký malý kostlivec se zlatou korunkou a pláštěm a vrhne se proti Chapadlovci Černému. Ten se zasměje a pouhou silou vůle odhodí malého kostlivce stranou. Přistane s děsivým křupnutím před námi.

"Ale ne, to je Dream!" zhrozí se Ink. "Rychle, Crystal, použij ty léčitelské schopnosti, které jsi doteď netušila, že máš!"

Kývnu a položím dlaně na Dreamovo zranění. To začne krvavě rudě zářit a za chvíli se zacelí. Vůbec nevím, jak jsem to udělala, ale hlavně, že jsem ho zachránila. Vypadá ohromně důležitě.

"Vy idioti!" zachechtá se Error. "Zatímco vy se staráte o nicotného kostlivce, já jsem získal nového spojence, porazil pár stromů a zabil zdejší verzi Jerryho, protože jsem strašně zlý! Uvidíme se v Underfellu, břídilové!"

S těmi slovy on i Černoslizoun zmizí, má geniální intuice mi napověděla, že do Underfellu.

"Sakra pes!" zakleje Ink. "Už zase mi unikl! Vážně netuším, jak jen to dělá."

"Zřejmě potřebujete pomoc," ozve se za námi. Otočíme jsme se za tím hlasem. Zní žensky, ale poněkud hluboce.

"Zdravím," řekne neznámá. "Přicházím ze světa jménem Autorčinykamarádkyvymyšlenýtale. Jsem něco jako Undyne, ale mnohem silnější a mám černé vlasy. Taky se jmenuji Eliška. Proč jsem  tady a ne ve svém domovském vesmíru, ptáte se? Protože jsem ho zničila, když jsem se snažila pomstít smrt svých přátel a trochu jsem neodhadla svou sílu."

"To se stává," uznávám.

Eliška mezitím pokračuje: "V pomáhání vám snad najdu odčinění toho, co jsem provedla své dimenzi. Přijmete mě tedy mezi sebe?"

Ink pokýve hlavou. "I kdyby to byl můj styl, zabít tě potom, co ses nám svěřila se všemi svými nejniternějšími problémy, by nebylo nejslušnější. Takže vítej mezi námi."

Dream se probudí se slovy: "Co se děje...? Inku? A kdo jsou ty dvě nádherný holky, do kterých jsem se na první pohled zamiloval, ačkoliv je jasné, že se mnou neskončí, rozhodně ne před patnáctou kapitolou?"

Ink mávne rukou. "Na představování teď není čas. Musíme dohnat Errora s Nightmarem a překazit jim, cokoliv nekalého chystají."

Jak to dořekl, vytvořil další portál.

"Johohó!" zvolám a strhnu Inkovi z krku šálu. Tu si následně ovážu kolem čela jako ten nejcoolovější robotický ninja na světě. "Půjdeme těm sráčům pořádně nakopat prdele!"