Strážkyně draků a návrat lovců (DOKONČENO)

Cesta ke šťastnému konci

Z pohledu Laury

Seděla jsem již několik dní  v komnatě kde byla tma. Odmítala jsem se s kýmkoliv setkat a byla jsem uzavřenější než kdy dřív. 

  „Lauro otevři prosím."uslyšela jsem jako vždy jemný hlas Naomi. „Naomi odejdi prosím, já nechci společnost."odpověděla jsem a otočila se od zataženého okna k zamčeným dveřím. „Flora se vrátila a potřebuje tvou pomoc."řekla. „Může jí pomoci Léa, já ne."odvětila jsem a posadila se sklesle na podlahu.  „Jedná se o Roxy!"ozvala se najednou rozzuřená Flora. „Co..co se stalo mo..mojí ses..sestře?"začala jsem vyděšeně koktat a běžela jsem ke dveřím.  „Pusť mě k sobě a promluvíme si, je to vážné."řekla už trochu klidněji Flora. Otevřela jsem dveře a pustila Floru s Naomi dovnitř.   

  „Tak povídej Floro."vybídla jsem jí a přitom jsem se neustále třásla. „Kletba která Roxy svazuje jí totálně zatemnila mozek...nejenže se dala dohromady s Oliverem.....ona složila Angele věrnost a je s lovci..........a Angela prohlásila její kletbu za věčnou."řekla Flora a odvrátila od nás pohled. Poté začala brečet.

Z pohledu Naomi

  „Já myslela že je po všem, že Léa kletbu zlomila!"zakřičela Laura a podlomily se jí kolena.  „To jsme si mysleli všichni, jenže opak je pravdou."zašeptala jsem a dotkla se rukou Laury. Cítila jsem z ní bezbrannost i na míle daleko, ale když jsem se jí dotkla ucítila jsem to nejvíc. 

 „Naší poslední nadějí je dát dohromady Edvarda a Roxy. "řekla jsem. „Ti dva jsou sestro jako kočka a pes, každý jiný a při každém střetnutí se navzájem div nezabijí!"řekla sestra zvýšeným hlasem. „Oni se milují, jen si to nedokážou do očí říci................Edvard se bojí Roxy protože je jako ty Floro, divoká a nezkrotná bojovnice.........a Roxy se zase bojí, že když bude s Edvardem bude se opakovat minulost! "okřikla Floru Laura. „Co tedy budeme dělat?"zeptala jsem se.  „Zajdi pro Léu a Edvarda, poletíme k lovcům skoncovat to s nimi už navždy a zároveň dáme dohromady dvě nešťastné duše."řekla již trochu sebevědomější Laura.

Z pohledu Edvarda

Miluji tě strašně moc,

křičím ze snů o pomoc. 

Chci tě stále víc a víc

jenže já pro tebe jsem nic!

Četl jsem si tu báseň neustále dokola. Napsal jsem jí po tom rozhovoru s Roxy a musím se přiznat že ta noc byla nezapomenutelná. „ Až se Roxy vrátí k sobě chci jí mít jen pro sebe, jenže to se nestane, ona mě nemiluje."řekl jsem a znovu se začetl do té básně.

  „Edvarde?"ozval se za dveřmi nesmělý hlas Naomi. „Pojď dál Naomi."vyzval jsem jí a otevřel dveře.  „Laura chce abys letěl s námi k lovcům, chceme to s nimi skoncovat a............ ještě něco se chystáme udělat. "řekla Naomi.  „O co jde?"zeptal jsem se.  „Chceme tě s Roxy dát dohromady."řekla nejistě a trochu se začervenala.  „Nemůžete nás ale nutit být spolu...Roxy mě nechce!"zařval jsem na Naomi.  „Dobře dobře uklidni se Edvarde.....................jdeš tedy s námi nebo ne!"okřikla mě Naomi. Jen jsem tedy kývl a šel po boku Naomi za ostatními. 

Z pohledu Flory

  „Takže plán je následující."řekla jsem a otočila se na Léu a ostatní co právě dorazily se svými draky.  „Já a Laura půjdeme po Angele.....Naomi a Edvard se postarají o to aby se Roxy vrátila k nám a vyšla z toho všeho živá...........................a ty se Léo postarej o Olivera a Oroai s našimi draky se postará o zničení zbytku lovců a celého hradu!"křikla jsem a podívala se po všech přítomných. Zbytek Strážkyň nás naštěstí neslyšel protože měly svojí práci se cvičením dračích mláďat a s obnovováním říše po válce. Všichni přikývli a šly do nově zbudovaného přístřešku pro své draky. Já se rozeběhla za nimi.