Strážkyně draků a návrat lovců (DOKONČENO)

Léa

Z pohledu Diany
Jen co skončila porada vyrazila jsem já, Elena a Eleanor pro naše draky abychom vyrazily omrknout situaci. Cestou jsme si ještě vyzvedly naše luky a toulce se šípy.

Jen co jsem zahlédla svoji dračici, rozběhla jsem se abych se s ní přivítala. "Dydynko!"vykřikla jsem a objala svoji dračici. Potom jsme s holkama nasedli na dračice a letělo se.

Z pohledu Henryho
"Léo!"zakřičel jsem do rozhlasu. Léa po pár minutách přišla. Naznačil jsem jí aby se posadila."Tak mi pověz jak se daří tvému experimentu kterým jsem tě pověřil."vyzval jsem ji."Experiment se vydařil můj pane, Krvespřísežníci jsou připraveni zabíjet, nějaké další rozkazy?"odpověděla mi hrdě a sundala si kápi."To rád slyším, mám pro tebe práci."řekl jsem." Jakou?" zeptala se."Chci tě pověřit noční hlídkou našeho hradu."řekl jsem."Pokud sebou mohu mít Krvespřísežníka tak beru."řekla Léa."Bohužel ti ho sebou nemohu dovolit,přeci jen je to naše tajná zbraň do války."řekl jsem."Beru!" odsekla. Poté odešla.

Z pohledu Eleny
Přiletěly jsme na louku pár metrů od hradu Henryho. Vypustily jsme draky a vyrazily jsme směrem k hradu.

Po pár minutách jsme byly u hradu a Diana prohlásila: "Musíme se rozdělit, dávejte si pozor na hlídku a sejdeme se tady jakmile odbije půlnoc.". S Eleanor jsme přikývly a rozdělily jsme se.

Z pohledu Léy
Naštvaně jsem odešla do krvavé jeskyně, vzala jsem si svého nejoblíbenějšího krvespřísežníka a vyrazila s ním k hradbám.

Dívala jsem se okolo a nic podezřelého jsem neviděla, nakonec jsem nasedla na Oroai a začala jsem pátrat ze vzduchu.

Po pár minutách jsem zahlédla podezřelý pohyb a tak jsem se tryskově ale potichu snesla k zemi.

Pohyb který jsem zahlédla patřil jedné ze Strážkyň. Nařídila jsem proto Ororai aby zůstala nehybně stát a sama jsem se s foukačkou a uspávacími šipkami vrhla na Strážkyni.

Potichu jsem foukla a šipka zasáhla svůj cíl. Strážkyně se sice snažila z posledních sil utéct ale nakonec se poddala a unavená klesla k zemi. Chytila jsem ji a poslední co jsem od ní slyšela bylo: "Kdo jsi?". Poté co usnula jsem si zamumlala: "Jsem Léa a ty jsi od tohoto okamžiku nikdo.".

Z pohledu Eleanor
Odbila půlnoc a já jsem akorát doběhla na louku ke své milované Evii.

Po pár minutách dorazila i Diana, ale Elena nepřišla.

"Tak co jsi zjistila Diano."zeptala jsem se."Mají nějakou tajnou zbraň, víc jsem nezjistila protože by mě chytili."řekla mi Diana."A co ty?"zeptala se mě."Našla jsem Floru, ale nemohla jsem ji dostat ven, uvnitř ji někdo hlídal."odpověděla jsem."Kde je vlastně Elena?"došlo mi že ji nevidím nikde na louce."Nojo kde je Elena?"zazmatkovala Diana.

Po pár minutách hledání se zvedl vítr. Podívaly jsme se na oblohu když tu nad námi proletěla lovkyně na drakovi a zlověstně se smála. Diana rychle naskočila na Dydy a vyletěla vedle ní. Nevydržela však ve vzduchu dlouho. Lovkyně namířila na její dračici šipku a vystřelila. Dračici zasáhla a Diana klesla k zemi. Poté lovkyně odletěla zase na hrad.

"Jsi celá?"zeptala jsem se jí když jsem k ní doběhla."Jo jsem, ale Elena není."odpověděla mi."Jak to myslíš?"vykřikla jsem."Ta lovkyně má na drakovi položenou Elenu takže to znamená že Elenu chytili."odpověděla jsem smutně."Hele odkdy mají lovci draky?"zeptala se mě."Já nevím, zeptáme se madam, stejnak za ní musíme."odpověděla jsem. Poté jsme naskočily obě na mojí Evii a letěli jsme zpátky.

Doufám že se vám nová postava líbí. Děkuji moc všem za podporu. A uvidíme se zase u další kapitoly.