Roxy právě oslavila své 18 narozeniny a nastal čas se přestěhovat k mamince. Všechno se zdá být v pořádku až na to že matka před Roxy skryla tajemství. Čtěte a dozvíte se víc. Pro lepší pochopení přečtěte Strážkyně draků.
Ležela jsem na svém lůžku již několik dní. Edvard zamnou pořád chodil a vyprávěl mi o přípravách na svatbu. Já však měla jinou starost než svatbu...
„Zítra budeš moci opustit ošetřovnu ale musíš slíbit že budeš opatrná, jsi přeci jenom budoucí maminka."řekla Helena s úsměvem když dokončila pravidelnou prohlídku. Potom chtěla odejít ale já ji zastavila. „Heleno než mě propustíš, řekni mi všechno, rozhodla jsem se že chci znát všechny detaily."řekla jsem a podívala se na ní.
Z pohledu Naomi
„Kam to mám dát?"zeptala se Diana která s Elenou nosila věci na svatbu. „Předejte to Eleanor a Lée že jim to posílám na výzdobu."řekla jsem a ukázala směrem do sálu kde holky dělaly výzdobu. „Ti dva musejí mít dokonalou svatbu za každou cenu."řekla jsem v duchu a vydala se zkontrolovat Floru která měla na starosti kytici.
Z pohledu Laury
„Vstupte."řekla jsem a usadila se za stůl. Dovnitř vešel Edvard. „Co tě ke mě přivádí?"zeptala jsem se a pokynula mu aby se posadil. „Jak jdou přípravy na svatbu?"zeptal se. „Skvěle Edvarde, jen co Roxy pustí tak hned den po zkouškách se můžete vzít."řekla jsem a falešně se usmála. „To je skvělá zpráva, ihned to jdu říct Roxy!"vykřikl a rozeběhl se pryč.
„Kéž bych ti mohla říci pravdu."hlesla jsem když byl pryč a vydala se omrknout přípravy.
Z pohledu Roxy
„Cože Oliver?!"vykřikla jsem. „Roxy je to tak, ale máš štěstí neboť Oliver je mrtvý takže ty drobečky nepozná. "řekla Helena a povzbudivě se usmála. „Jenže jak to vysvětlím Edvardovi...ty děti nejsou jeho a já si ho mám za přibližně dva týdny vzít!"zpanikařila jsem. „Vše je jen na tobě Roxy."řekla Helena a odešla. „Nikomu nic neřeknu dokud nebude vhodná chvíle."řekla jsem a zase nechala svá unavená víčka zavřít.
O týden později
„Sešli jsme se zde abych slavnostně přivítala mezi námi několik nově příchozích Strážkyň a také abych mezi námi konečně trvale uvítala mou sestru Roxy."řekla Laura a na všechny se usmála.
Postupně byly přivítány všechny nové dívky. „A jako mezi námi uvítejme Roxy!"zvolala Laura a v hale se rozezněl potlesk. Sice už v té hale bylo připraveno vše na svatbu ale svatba bude nakonec až pozítří.
„Děkuji sestro, je mi ctí být konečně jednou z vás."řekla jsem a potřásla si s ní rukou.
Z pohledu Laury
„Konečně jsi právoplatná Strážkyně jako my všechny!"zajásala jsem a rychle ji objala. Nacházely jsme se v salonku jen my dvě. Do svatby zbýval den a tak jsem se rozhodla ukázat Roxy místo kde bude žít až jí povím pravdu. Což bude během obřadu!
„Děkuji Lauro ale myslím si že jsi mě nevolala jen kvůli tomu."odvětila a lehce se usmála. „No vlastně jsem tě chtěla vzít podívat se do paláce, mám to tam domluvené takže se aspoň podíváš taky někam jinam než jen k lovcům." řekla jsem. „To je dobrý nápad poslední výlet před svatbou mi neuškodí."odpověděla a vyskočila z křesílka. „Proměníme se jako tenkrát?"zeptala jsem se s úšklebkem.Roxy přikývla. Proměnily jsme se a letěly.
Vrátily jsme se až večer. Roxy semnou bohužel už nemohla strávit víc času neboť potřebovala odpočinek, ale myslím že se jí v paláci bude žít dobře. Ale mnohem lepší život bude mít s Edvardem po svém boku...pokud jí bude chtít i poté co se dozví pravdu.
Z pohledu Naomi
„Dnes se dozví pravdu."pomyslela jsem si když jsem si prohlížela Roxy ve svatebních šatech. „Moc jí to sluší."řekla Flora a usmála se. Jen jsem přikývla. Na svatbu jsme Roxy vybraly tyhle šaty:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Už je čas."přišla za námi Léa. Naposledy jsme se objaly s Roxy, podaly jsme jí kytici a poslaly jí vstříc osudu. Následně jsme se vydaly do hlediště sledovat dění svatby.
Z pohledu Roxy
„Sešly jsme se zde abychom spojily tento milující pár."začala má sestra proslov.Celou dobu jsem nebyla schopná podívat se Edvardovi do očí. Najednou však Laura utichla. „Co se děje?"zeptal se Edvard.
Z pohledu Flory
„Já nemohu pokračovat."hlesla Laura. „Proč, co se děje?"zeptal se znovu Edvard. „Protože tě Roxy není hodna."odvětila a kývla na nás. Vstaly jsme a přešly k ní. „Jak nejsem hodna?"zeptala se tentokrát Roxy. „Lauro mohu?"zašeptala jsem. Ona kývla. „Podle dopisu od královny říše Dračí a Elfí jsou Laura a Roxy její vnučky...........naneštěstí královna umírá a trůn podle její závěti zdědila Roxy."odpověděla jsem. „Já jsem budoucí královna této říše a ještě říše Elfů?"zeptala se zaskočeně Roxy. „Ano sestřičko, ikdyž ty jsi babičku nepoznala ona tebe ano a teď ti zanechala celou říši." řekla Laura roztřeseným hlasem. „Já nevím co říct."řekla Roxy a ukápla jí slza. „Nemusíš říkat nic Roxy, nech si vše projít hlavou."řekla Léa a usmála se na ní. „Edvarde jsi si jistý že si chceš vzít budoucí královnu?"zeptala jsem se. „Já Roxy miluji nehledě na to kdo je a jaké má postavení, pokračuj Lauro prosím."odpověděl a usmál se. „ Dobrá tedy, nechť svatba pokračuje."řekla Laura a pokračovala v proslovu.
Z pohledu Roxy
„Edvarde bereš si zde přítomnou Roxy za svou manželku?"zeptala se Laura. On se mi zadíval do očí a potom odpověděl: „Ano.". Teď přišla řada na mě. Byla jsem odhodlána jít s pravdou ven.
„Roxy bereš si zde přítomného Edvarda za svého manžela? "zeptala se mě Laura. Chvilku jsem váhala a pak jsem z pusy vypustila tu osudovou odpověď: „Je mi líto Edvarde ale ne.". Všichni najednou utichli. „Proč ne lásko?"zeptal se zmateně. Zase jsem chvilku váhala ale nakonec jsem šla s pravdou ven: „Edvarde já čekám dvojčata.......................ale oni jsou mrtvého Olivera a ne tvoje.". Všechny slzy co jsem zadržovala jsem pustila ven. „Roxy jak jsi mohla?"zakřičel na mě. „Omlouvám se, jestli mě budeš někdy hledat budu nejspíš v paláci."řekla jsem se slzami a v doprovodu vyjevené sestry, Flory a Naomi jsem opustila halu.
Tak předposlední kapitola je venku. Omlouvám se za to čekání a za samotnou kvalitu. Co říkáte na ten nečekaný zvrat? A jak myslíte že to celé dopadne?
