Volání smečky

15

Došli jsme až na samý okraj velké mýtiny s jeskyňkou. Kojoti nás konečně zpozorovali a vrhli se bezmyšlenkovitě na nás. ,, My vám nechceme ublížit! A ani nechceme boj. " zavila naše Alfa a dál klidně stála na místě. To už se kolem nás shromáždila celá smečka těch hnusných prašivců uprostřed s hlavním kojotem. ,, A co vy tedy chtít?" zaskřípal zubama asi jejich Beta. ,, Chceme jen naše vlče zpět! " oplatila mu mrazivý pohled Aiša. ,, My vám dát vlče, když vy nám ulovit pět srna, deset zajíc a jeden vodní obr(vydra)." podal svoje požadavky kojot a pomalu odcházel pryč i se smečkou. Alfa na nás kývla na znamení, že je máme obklíčit. To jsme zvládli rychle a ještě dřív kojoti stačili zajít do svých pelechů Alfa zavyla na útok. ,, Vaše požadavky jsou nemožné a proto se nevyhneme boji! Smečko vlků do útoku! "

Boj byl tvrdý. Sice kojoti nebyli nijak chytří ani silní ale my jsme byli slabí a počtem jsme se jim nemohli rovnat.

,, Vánice pozor za tebou!" vyhrkla Aiša a chytla nejbližšího kojota za ocas. Rychla jsem uskočila a nepřítel spadl na čumák na zem. To byla moje chvíle,skočila jsem mu na záda tak aby se nemohl hnout a potom už jenom stačilo ho vzít tesáky za krk a škubnout. Ozvalo se křupnutí a kojot byl mrtvý. Rychle jsem se podívala jestli někdo nepotřebuje pomoct ale vypadalo to že ne. Dany bojoval s Kojotím Alfou a musím říct že mu to šlo na jedničku, Aiša si vzala na starost vyhublou Betu, Eli skvěle zvládala boj se dvěma nejmenšími kojoty, Nabol i Alfa už každý zabil jednoho kojota a se druhým se přel. Ale moment... Jeden prašivec chybí! Uvědomila jsem si ale už bylo pozdě, kojotí tělo se mi zakouslo do zad a svalilo na zem. Naštěstí to byl velice zbabělí kojot a snažil se utéct ale v tom jsem mu snadno zabránila překousnutím krční tepny. Ostaní všechno hravě zvládali tak jsem se rozhodla najít Hvězdičku.

Nepozorovaně jsem se odplížila z bojového pole a nasála všechny pachy okolí. Cítit bylo hodně pachů, nejvíce vody, lesa, zajíců ale úplně nejvíc štiplavé puchy kojotů. Kdo by v tom měl najít jeden jediný pach vlčete? Ale momen Aiša přece říkala že Hvězdičku někdo hlídá v malé tmavé noře! To je ono, musím najít malou tmavou noru.

Řekla jsem si že půjdu doprostřed mýtiny a od tam se trochu porozhlédnu. Udělala jsem dobře, jen co jsem si stoupla na vyvýšené místo, uviděla jsem tmavý flek a vedle něho kojota. Už už jsem se na něho chtěla vrhnout ale v tom mi v hlavě začal blikat alarm, že nemám nic uspěchat. Proto jsem se tedy začala plížit ze zadu s úmyslem kojota přkvapit. Když už jsem byla blízko, skočila jsem mu na záda, zakousla se mu do krku a bylo hotovo. Ten malý flek byl vstup do nějaké nory.

,, Hvězdičko? " zakňučela jsem a strčila čumák dovnitř. ,, Kdo jsi?" otázel se mě známý hlásek a já jen s úlevou vydechla. ,, To jsem já, Vánice. Pojď už ven a neboj se. " Hvězdička opatrně vykoukla ven a když zjistila, že jsem to opravdu já tak se na mě vrhla a začala mi lízat celý obličej. ,, No to by stačilo." smála jsem se malé vlčici. ,, A to jsi tady sama? " zeptalo se mě mrně. ,, Ne, je tady ještě Alfa, Aiša, Nabol a Dany. A jestli se ptáš kde jsou tak právě bojují s kojoty ale už je určitě vyřídili."  usmála jsem se a pokračovala v cestě. Hvězdička byla už trochu vyspělejší než ostatní vlčata, takže jsem jí s klidem mohla zdělit celou situaci, bez obav že by byla vystrašená a já nevím co ještě.

Tak dneska trochu delší kapitola na přání Eve9876. Jinak bych vám srašně moc chtěla poděkovat za více než 70 sledujících, 500 přečtení a 115 like. Také mám díky vám dobrá umístění a upřímně jsem ani nečekala, že tento příběh bude mít takový úspěch. Všechny vás mám srašně moc ráda. Zatím ahoj😀❤️