Volání smečky

10

Když jsem se ráno probudila tak Moon už byla na své první oficiální hlídce. A já jsem šla na lov. Tentokrát výpravu vedl Beta, který si s sebou vzal Barnyho, Aišu a mě.

,, Beto já cítím vlky! " Beta začenichal ve větru. ,, Ano, máš pravdu Vánice taky je cítím." ,, já taky. " přidali se ostatní. ,, Pachy jdou od tamtoho keře!" řekla Aiša a neodpustila si ani mírné zavrčení. ,, Já se tam jdu podívat. " řekla jsem rozhodně. ,, Ty pachy jsou mi nějaké povědomé." když už jsem se chystala podívat do křoví tak z něho vyskočili dva vlci. Myslela jsem že z toho leknutí asi dostanu infarkt ale nakonec jsem se z toho šoku vzpamatovala a jen tupě zírala na ty dva vlky. ,, Šerpe? " vymáčkla jsem se. ,, Co tady probůh děláš a a... Kdo je tohle?" podívala jsem se na ne moc hezkou ale zase osvalenou vlčici. ,, Ahoj Vánice, ano jsem to já, hledám novou smečku a toto je má družka Alea ale říká se jí Eli. " vychrlil ze sebe všechny informace že jsem je ani nestačila pobrat. ,, Ehm, mohl bych vědet co se tady děje? A odkud se vy dva znáte?" ,,Já jsem bratr tady Vánice a utekl jsem ze smečky stejně jako ona ale až později. Své smečce jsem byl věrný i když mě Alfa kousal a ubližoval mi. " Šerp nervozně přešlápl z nohy na nohu a olízl si tlamu. ,, Ale když se mě jednou pokusil zabít už jsem to nevydržel a utekl. No a cestou jsem potkal tady Eli a zamilovali jsme se do sebe." ukončil svoje vyprávění. ,, A proč jste na našem území? " otázal se Beta. ,, Chtěli jsme vás poprosit abyste nás přijali do smečky. Opravdu moc vás prosím my nejsme vlci samotáři, my potřebujeme smečku." zažadonil Šerp. ,, To jsi vážně ty! " konečně jsem zase promluvila. ,, Bratře! Ty seš tady!" vyštěkla jsem a rozběhla jsem se k němu, povalila ho na zem a začala ho lízat! Já vím vypadala jsem jako úplný idiot ale věřte mi že mi to bylo jedno. Můj bratr je zase se mnou. ,, No tak pojďte s námi, dovedeme vás za Alfou ta už rozhodne a ještě nám můžete pomoct odnést kořist, máme jí hodně tak budeme rádi za pomoc. " rozhodl pobaveně Beta a podíval se na mě. Až teď mi došlo že jsem vlastně pořád nad svým bratrem a on se nemůže ani hnout. Rychle jsem z něho slezla, vzala tři králíky a myš do tlamy a klusem se vydala k táboru.

Večer když jsem usínala jsem se ještě modlila aby Alfa přijala mého bratra a jeho družku Eli do smečky. Potom jsem jen zavřela oči a poddala se spánku.

Tak další kapitola je tady, doufám že se líbí😉. Už by to konečně chtělo nějakou zápletku já vím ale teď jsem ještě potřebuju něco narvat😙 a potom se k tomu třeba i dostanu. 😀