Pes nebo člověk?

Patříme k sobě

Pohled Michala:

Ještě chvíli jsme si s Markem povídali a pak každý šel svou cestou. Po cestě domů mi psal Kuba.
K: Mali bysme si promluviť.
Nevím proč ale nemám z toho dobrý pocit. Místo do svého bytu jsem rovnou zazvonil u Kuby. Pustil mě dál a chvíli na mě jen koukal.
,,Viem, že sme nehovorili o tom, čo sme. Jestli sme vo vzťahu alebo... Ale povedz mi podvázáš ma?"
Překvapeně jsem na něj zíral. Proč by si to myslel?
,,Ne samozřejmě, že ne. Jak tě to napadlo?"
,,Bol som sa prejsť a videl som ako sa objímáš s dajakým chalanom. Čo ma ale prekvapilo bolo keď si mu dal bosk do vlasou."
,, Vyřešili jsme jedno staré nedorozumění a potřeboval oporu. Nic to neznamenalo."
O tom, že to byl můj bývalý a ještě k tomu Marek mu radši neřeknu.
,,Co se týče toho co jsme tak... rád bych byl tvůj přítel. Jestli to chceš taky."
,, Chcem...samozrejme, že chcem."
Přišel ke mě a políbil mě. Tohle je přesně ten život, který chci. Přesně ten člověk, kterého chci. Ten, kterého miluju. Mám ale pocit, že jsem dnes Marka neviděl naposled.
,, Chceš tu so mnou ostať?"
,, Rád,moc rád."
Začal jsem ho líbat a za chvíli jsme se ocitli v ložnici. Pořád jsme se jenom líbali. Ani jeden jsme to nijak nechtěli uspěchat. Teď jsem nejšťastnější za dlouhou dobu. Nenechám si to ničím zkazit. S Kubou k sobě patříme, jsem o tom přesvědčený...

Naštěstí se kluci nijak nepohádali a všechno si vyjasnili. Měl Michal říct Kubovi o Markovi?