SVINĚ A PODRAZAČKY

12. kapitola

TAK FAJN. Stojím před ŠKOLOU, skrytá za vysokými STROMY a KEŘI.

Je to PARÁDA, že máme takhle " ZAROSTLOU " školu.

Mám všechna TŘI AUTÍČKA před SEBOU. Stará PÍSNIČKA.

Ředitelky. Její zástupkyně a té UČITELKY, která mi SEBRALA jednu mou

TŘÍDU.

Říkám si FAJN a v mžiku upouštím PNEUMATIKY a DOPLŇUJU mnou

OBLÍBENÉ PŘIPÍNÁČKY.

Za CHVÍLI je všech DVANÁCT PNEUMATIK PRÁZDNÝCH.

V duchu se OMLOUVÁM přítomným AUTÍČKůM, že za to NEMOHOU,

ale ZASE lepší než kdyby měli po PANIČKÁCH.

Normálně v tenhle ČAS tady NEBÝVÁM, tak si SBALÍM svých PĚT 

ŠVESTEK a JDU.

Říkám si, že to bude DOBRÉ, dělat to tak OBDEN a LITOVAT všechny

mé  POLITOVÁNÍHODNÉ KOLEGYŇKY.

Jo, JO není nad MOTORISMUS.