Po tom, co jsem si přečetl jeho zprávu, zazvonilo. Zvedl jsem se šel směr zahrada. Tam, pod rozkvetlými stromy sakur, seděl pár. Tak nevinný... a čistý.
Hoseok pov.
Přijde mi zvláštní. Jako by bez emocí. Nebo se jim spíše brání. Musí mě ale takhle ničit? Já vím, že to nemyslí vážně. Ani jeden z těch náznaků emocí. Ale umí se smát...
Možná mi pomůže Tae. Ale on se Giho bojí už teď. Takže jsem na to zase sám.
Hmmm, je smutné, že i Jin se mucká s Under. Naše populace je jimi ovlivňována. Toho si je vědom každý. Ale on to být nemůže. To by neudělal... on takový není.
No jo, ale to nevěděl, že jsou dva druhy Under- narození a přeměnění - a Yoongi nebyl v narozených.
Yoongi pov.
Drželi se za ruce a chlapec ji obsypával sladkými slovíčky, přičemž dívenka se na něj dívala tak zamilovaně, že by i kameni srdce tlouklo. Ale já nejsem kámen ani skála, natož civil. Moje tělo se v tu ránu vyšvihlo na sakuru a pomalu z nich začalo vysávat všechnu energii.
Jejich pleť zesinala. Dívce se místo ďolíčku na tváři udělala bolestná grimasa. Chlapcovo čelo se svraštělo a rty ztvrdly. Vzdálili se. A už se znovu k sobě nevrátili. Nemohli už nikdy nic cítit.
„Jakmile jsi jednou poskvrněn, zpět se nevrátíš," zněl mi v hlavě hlas hlásající zákon Under.
Avšak z mého rozjímání mě vyrušil známý hlas:
„Yoongi, kdepak jsi?"
Ten civil si nedá pokoj.
Když běhal po zahradě s tím úsměvem, mohl jsem na něm oči nechat. Byl doopravdy horší než slunce za bezmračného poledne. A teď mi došlo. To nemůžu být pravda. To ne...
Co když je Hilight?
ČTEŠ
Losing the World
RandomZe světa pomalu vyprchává veškerá touha a začíná být fádnější, než kdy předtím. To má zároveň obrovský dopad na společnost, takže se nenuceně rozdělí na tři "strany": Hilight, Under a Civil. Tento příběh je o muži jménem Min Yoongi. Patří do Under k...
